Požitkářem

Věci silnější než já jsou ještě silnější

Nějak se mi v posledních dnech hromadí labužnicko-fintílkovské zážitky, a já jsem ten poslední, kdo by si kvůli tomu stěžoval. Takže je čas na trochu neplacené reklamy ze strany spokojeného zákazníka.

Začalo to malým sýrařstvím, jak od Monty Pythonů. Je ve Štefánikově ulici, naproti Komerční bance, a je to luxus. Nejen, že na rozdíl od toho montypythoního v něm sýry skutečně jsou, ale nákup je zážitkem. Když jsem tam nakupoval prvně, vzduch prohrával bitvu se zrajícími sýry a za pultem se sympaticky šklebil člověk, kterému bych klidně věřil, že pomáhal zakládat Sex Pistols.

Jenže první dojmy jsou matoucí jak ty nejhorší filmy od Davida Lynche. Expankáč za pultem se ukázal být upovídaným, sympatickým a ochotným znalcem sýrů, pobíhal po obchodě, uřezával vzorky ze všech sýrů, na které jsem si ukázal, a čekal na moje poochutnávkové hodnocení. Nakonec jsme se dobrali k rozhodnutí, že potřebuji jeden klasický a jeden kozí, a já si z obchodu nadšeně odkutálel desetiměsíční goudu a roční kozí, a teď je doma mlsám a jsem nadšen, protože se to nepodobá žádnému jinému sýru, co mi dosud zažívacím traktem prošel.

Jen o pár dní později mi šéf doporučil obchod s whisky v Týnské ulici, že prý je nejlépe vybavený a nejmalebnější. Jsem důvěřivý člověk, tak jsem uvěřil – a neprohloupil. Majitele a prodavače v jedné osobě by tentokrát spíše bylo možné splést si s komoditním burziánem, ale na jeho ochotě a schopnostech a znalostech to nic neměnilo.

Jak dvoumetrové dítě v cukrárně jsem si ukazoval na lahve, jejichž ceny v korunách evokovaly počet kilometrů mezi Zemí a Sluncem, burzián nadšeně vyprávěl a hýřil adjektivy, a když jsem projevil touhu to či ono ochutnat, dostal jsem do ruky skleničku a do skleničky štědrou dávku. Než jsem se propil k rozhodnutí, že zakoupím litrovou Laphroig Quarter Cask, zrající postupně ve dvou druzích sudů, moje vnímání se rozostřilo a svět se stal lepším.

A nakonec, do třetice všeho dobrého, když jsem se včera majetnicky procházel po Královských Vinohradech, směřovaly moje šlépěje i ku golfovému obchodu UK Kult, kterýžto jsem v minulosti zatím obdivoval pouze zvenčí. Nahlédl jsem dovnitř a můj pohled se setkal s pohledem mladého Angličana, který právě na cvičném grínu zkoušel cvičné paty. Zjevně nepočítal s tím, že do jeho obchodu budou chodit lidé, ale rychle se dokázal adaptovat.

Mile akcentovanou češtinou mě přivítal a seznámil s novinkami, a když jsem se zamiloval do jednoho trička od Bunker Mentality, souhlasil, že mi jej odprodá. A tak mám nový krásný kus oděvu; jeho hlavním motivem je Ježíš, sehnutý nikoliv pod tíhou kříže, ale golfového bagu, a všezaštiťující nápis Jesus is my caddy.

Stěží mohu být spokojenější!

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

5 thoughts on “Požitkářem

  1. A mají v tom sýrařství taky úředně povolený tanec? :)

    Tady v Brně sídlí obchod whiskou s širokou nabídkou v Domě pánů z Lipé na náměstí Svobody. Podle mě i on stojí za inspekci.

  2. To máš pravdu, Michale. Jejich litrová Bowmore Enigma prokázala dobrou službu o Vánocích. ;o)

  3. a ja uz vim, co dostane muj manzilek k narozeninam… tyhle obchodni tipy, to neni spatna rubrika :-)

  4. Moc děkuji za krásné ohodnocení a manžel se kochá označením mladý :-)
    S výběrem trika souhlasím, také je mé oblíbené :-) Díky, nyní také můžeme být jen stěží spokojenější :-) Zdraví K.D.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>