Na venkovské svatbě

Dojemný a svatý okamžik? Chá!
Už během minulého týdne jste se tady i na jiných blozích mohli dočíst, že ústředním motivem soboty má být svatba jedné mojí spolužačky z gymnázia. Tím pádem i spolužačky enimena, lojera a dalších. A vskutku tomu tak bylo.

Samotný obřad nepřinesl příliš mnoho zábavných zážitků. Svatba v kostele, to znamená spousta zbytečných řečí, modliteb, křižování, vstávání a sedání si. K tomu si připočtěte fakt, že kvůli mizivé koncentraci věřících v našem maloměstě není ani tuzemský farář, ale posila z Polska. To, že otec Stanislaw má o češtině jen mizivé ponětí, je jen jakousi veselou nadstavbou. A to, že spolužačka Lucka si za manžela brala Fancouze a obřad byl z větší části bilingvní a tím pádem dvakrát tak dlouhý, je jakousi veselou nadstavbou veselé nadstavby.

Skutečně vtipnými okamžiky byly jen mdloby jedné z farářových pomocnic, farářův sprint pro zapomenuté hostie a především enimenova erekce, která ho nespolečensky přepadla během čtení z evangelia sv. Lukáše a již se marně pokoušel schovávat pod modlitební knížku.

Odpoledne se v jedné z blízkých vesnic konala oslava, a to byla vskutku jiná káva. Když jsme mezi stodolami hledali správný směr, šli jsme za reprodukovaným zpěvem Edith Piaf. Kromě něj bylo slyšet jen zlověstné ticho. Takhle nějak začínala i závěrečná bitva ve Vojínu Ryanovi, jestli si vzpomínáte, ale v sobotu žádné tanky nedorazily.

Obešli jsme se i bez nich velmi dobře. Když jsme totiž na zahradu, kde oslava probíhala, trefili a byli přivítáni, nevěsta nám ukázala, kde jsou nekonečné zásoby jídla, kde pití a kam se chodí na záchod. Brát si Francouze má tu výhodu, že jeho příbuzní přivezou hektolitry luxusního vína a tuny vybraných lahůdek. A když jsem si s prázdnou sklenkou šel nějaké to vínko vyprosit, zjistil jsem, že ho rozlévá jeden známý mých rodičů, který mě přivítal výkřikem Áááá, pan Lobo, tomu dáme rovnou celou flašku!. Jak řekl, tak udělal, a později znovu a znovu… Z francouzských lahůdek na mě pak mimořádně zapůsobily koláčky se šunkovou nebo špenátovou náplní.

S klesající zásobou alkoholu stoupala nálada, a já se bavil vážně velmi dobře. Ta Neznámá mi v neděli ráno tvrdila, že takhle opilého mě už dlouho neviděla. Ale já si myslím, že to není pravda, dokonce jsem se na to zpětně dotázal kamaráda-právníka, a i on potvrdil, že jsem mu připadal téměř střízlivý a jen v dobrém rozmaru. Tak si vyberte.

Nicméně hladina ranní kocoviny byla zcela nulová. Kvalitní chlast je kvalitní chlast. Víc takových svatebních hostin!

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

8 thoughts on “Na venkovské svatbě

  1. Tak víš, co se říká – Nikdy nevěř právníkovi! No ale zas je to kamarád. Tak si prostě vyber, co se zrovna hodí.:-)

  2. Jura: já si prostě skutečně myslím, že zas taková zběsilost to nebyla. :-)

  3. adbar: podle mě byl téměř střízlivý, jen v dobrém rozmaru:-)))

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>