Homosexuální telefon

A jiné skautské příhody

Zlomyslná náhoda tomu chtěla, že se mi dnes do rukou dostal mobil, který jeho oživatel vrátil jako nefunkční cca po týdnu užívání. A onen uživatel se neobtěžoval se smazáním smsek, kterých za onen týden nashromáždil úctyhodných 250. Nu, a když technik zprávy z telefonu vymazával, ukázalo se, že tajemný uživatel byl zjevně příslušníkem menšiny, která nevyhledává sex se ženami, abych tak řekl.

A musím uznat, že chlapec to byl velmi aktivní – oněch 250 zpráv tvoří převážně intimní korespondence s jinými chlapci, a jde převážně o to, kdo bude kde spát a co se tam bude dít. A obzvláště milé je, že tuto korespondenci vedl s ne méně než osmi mládenci najednou…nu, kdo umí, ten umí!

Dějí se ale i mnohem smutnější věci. Například včerejší squash. Věřte mi, že už za sebou mám několik hodně tristních výkonů, ale to, co jsem předváděl na kurtu včera, bylo směšnější než Frigo na mašině. Mizerná koordinace pohybů, nicotný odhad, nulová předvídavost – zkrátka, kamarád partiovka si mě povodil jak Rychlé šípy slepce po přechodu. Většinou bývám po náročném sportovním výkonu zarudlý v obličeji, ale včera byla zarudlost způsobena studem před sebou samým.

Vím ale, čím to bylo: Hrát jsme šli místo oběda, a mému tělu prostě chyběly živiny. Není divu, že místo výbušného zlotvora se pak po kurtu pohyboval mátožný nuzák…

Ovšem po klopotné dřině následovala odměna: Plni endorfinů jsme se s partiovkou po squashi zanořili do postranních uliček s cílem najít nějakou dosud neozkoušenou hospodu s poledním menu a podrobit ji přísným testům. Pár minut tápání – a voilá, už sestupujeme příkrým schodištěm.

Vida, v restauraci není nikdo, což nebývá úplně dobré znamení. Nicméně už se nám pryč nechce, takže rusky (?) mluvícímu vrchnímu velkopansky diktujeme své požadavky, a pak už jen čekáme. Pivo je docela v pořádku, zelňačka sice vroucí, ale chuťově dobrá. A pak náhle zjevení, místo vrchního se k našemu stolu blíží číšnice s parametry pornohvězdy, což je dobré, a je to o to lepší, že má v každé ruce talíř výtečného ragú.

Když spokojeně dojídáme, nic víc už nečekáme, ale chyba: Pornohvězda se zjevuje s nějakým domácím dezertem, tak vynikajícím, že mi docházejí slova. A pak účet: Dvě stě dvacet čtyři, oznamuje pornohvězda. Můžeme napůl? ptáme se. Ty vole, vraští obočíčka pornohvězda a na chvíli vypadá dost znepokojeně, ovšem po mentálním souboji vítězí sama nad sebou a vítězoslavně oznamuje, že tedy sto dvanáct.

Každý jsme jí dali dýško třináct korun.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

7 thoughts on “Homosexuální telefon

  1. Kozel: tobě ji možná vyzradím, ale pochop – nechci, aby tam chodili lidi:-))

  2. Kdyby každá pornohvězda držela v každé ruce kouřící ragú, to by byly teprve porno-filmy!
    A kde by měla ten zákusek, asi…

  3. příště tam běžte alespoň ve čtyřech…platit zvlášť.

  4. zase, kdyz tam nebude chodit nikdo krome vas dvou – aby ji nezavreli! pozor! :)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>