Lék proti chmurám

Je znám a odzkoušen; tvoří ho poslední slovo tohoto příspěvku.

Když mi včera večer zavolal Petr Olmer, měl jsem radost, to já mám vždycky, když mi volá někdo chytrý. Máme doma pár lahví dobrých vín, nechcete přijít? lákal Petr, a mně i F. to přišlo jako dobrý nápad. Sotva jsem tedy potvrdil naši účast, Petr si do telefonu ještě suše odkašlal a řekl: A mimochodem, dole u vchodu do domu stojí takový dřevěný stůl. Myslíte, že byste ho mohli k nám do šestého patra vynést? Udělal bych to sám, ale to víte, jsem nemocný, chm chm, a zavěsil.

Ano, ve starověké Spartě by Petra zřejmě hodili do propasti, ale já jen blahosklonně mávl rukou. Co zmůže nějaký stůl proti pár lahvím vína? S F. jsme do šestého patra vyběhli s grácií kamzíka a kamzice, a vzápětí už se z lahve do sklenek a ze sklenek do úst stěhoval velmi pozdní sběr ročníku 2003 a další laskominky. Hezký, ba přímo decentní večer.

Ne všechny večery jsou ovšem takové. Maně si vzpomínám například na večer páteční. Kamarádu Sobovi se udělal další letokruh a bylo nutno to oslavit, k čemuž bláhově propůjčil svůj byt, tónovaný do světlých barev. Nebál jsem se o kvalitní zábavu: Spojte si osvědčený kruh přátel, spoustu whisky a spoustu červeného a spoustu piva a nemůže se nic pokazit. Ledaže…

Ledaže třeba neuváženě mícháte whisky a červené. Byť jde o značky vyššího cenového středu, jejich směs je zhoubná a s životními funkcemi neslučitelná. Kamarád Sob se sice držel až takřka do svítání, ale jakmile z bytu odešli hosté, rozvážně prý zamířil k toaletě, a rozvážnost se mu vymstila, protože kdyby byl běžel, tak mohl stihnout normálně zakleknout a vyzvracet se, a ne si kromě záchodové mísy znečistit i tři přilehlé stěny. Což se stalo, a předpokládám, že v současné době Sob někde kupuje primalex.

V sobotu jsme se ještě měli všichni sejít v nejmilejším podniku a sledovat fotbal proti Slovákům, ovšem morálka řady pozvaných byla po pátku nalomena, a tak v době, kdy utkání začínalo, jsme u stolu seděli jen já a kamarád-sklář. Nicméně během dalších hodin se postupně přitrousili i ostatní a večer by mohl skončit jako mnohé jiné, kdybychom neřekli rázné Dost!

Zaplatil jsem relativně neškodných pět kvasničáků a jednoho kapitána a zamířil domů, abych na nedělní oběd byl v kondici. A protože moje mysl byla nezamlžena, vymyslel jsem nové slovo:

Jak byste nazvali pocit, stav mysli, který zažíváte, když dopijete panáka kapitána Morgana?

Morgasmus.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

3 thoughts on “Lék proti chmurám

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>