Palladium a jak na něj

Psáno speciálně pro F.!

Nejsem z těch, kteří nakupují vánoční dárky na poslední chvíli; já nakupuji na předposlední. Taky proč ne: Pár dnů před Vánoci je nabídka nejšiřší, obchodníci nejzoufalejší a davy ve mně existenciální úzkost nikdy nevzbuzovaly.

V práci jsem se dnes ale ošklivě zdržel, zejména squashem a obědem, a tak jsem opouštěl brány fabriky až krátce po třetí hodině odpolední (to kdyby se dozvěděl třeba takový Kozel, tak se mnou přestane kamarádit). A proč chodit ke kováříčkovi, když kovář je hrana chlap, říkal jsem si, zavrhnul jsem všechny malé, nezávislé a skomírající obchody a vyrazil do Palladia, kde jsem dosud ještě nebyl.

A byla to zkouška. Kdybyste se mě zeptali, jakou tam mají podlahu, tak se jen přitrouble usměji – v době mé dnešní návštěvy shodou okolností zřejmě probíhalo v Palladiu stěhování národů, proti kterému to starověké bylo jen generálkou. Lidé všech ras, tvarů, barev, vůní a chutí (to přeháním, veletrh erotiky jsem tam nenašel) se přelévali v nesmyslných a hysterických vlnách kolem mě; slabší povaha by zřejmě začala panikařit.

Ne tak já: Zaťal jsem zbytky svalů a dral se davem, na rtech bojové výkřiky, které jsem odposlouchal z Call of Duty 4. Squad, on me! On my signal, move! Tango down! Hallway clear!

Uznávám, že zejména poslední jmenovaný výkřik byl zcela mimo mísu, navíc přítomní počítačoví nehráči by si mohli myslet, že hledám kadeřnický salón Klier a já bych vypadal jako hlupák, protože každý (kromě úplných a nenapravitelných sedláků) přece ví, že v Praze je Klier jen v DBK na Budějovické, v Centru Eden, v Centru Chodov, v Imadosu, v Galerii Nové Butovice, v Centru Stodůlky, v Parku Hostivař, v Šestce, v zličínském Globusu, v Novém Smíchově, v Tescu Letňany, v Hypernově Průhonice a v Centru Černý Most.

Nicméně pokřiky fungovaly, cestu jsem si prorážel jako stokilový muž padesátikilovými modelkami, a podstatnou část věcí, které jsem toužil nakoupit, jsem nakoupil. Nejúslužnějším personálem vyhlašuji dívku v prodejně Kratochvílovci, která o všech vystavených alkoholech dokázala vyprávět s takovou láskou, jako kdyby v jejím životě nebylo nic důležitějšího.

Přišel jsem o dvě hodiny života a částku srovnatelnou s ročním rozpočtem firmy Lockheed Martin, ale nelituji. Teď už jsem v klidu domova a mohu si léčit nervovou soustavu čokoládou na vaření. To jiní lidé jsou na tom mnohem hůře – například má milovaná F. je ještě v práci a co hůř, celý jejich kolektiv má zítra pracovní sobotu!

To bych blil…

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

9 thoughts on “Palladium a jak na něj

  1. je na čase,abys F vykoupil z otroctví a měla víc času tě doma obšťastňovat,vařit,žehlit a uklízet…!!!ps:kratochvílovic maj nějaký special kořky?

  2. baryk: Usilovně na tom pracuje/pracoval/zapracuje…who knows? :o p

  3. Lorrain: zajeď, třeba zítra, to tam jistě nikdo nebude!

  4. V Palladiu jsem ještě nebyl, ale pokud tam mají chutnou kořalku, můj program na dnešní odpoledne je jasný!

  5. Kozel: podle mého je ale lepší ten jejich původní obchod, dobře schovaný tuším v Týnské ulici – z něj střízlivý nevylezeš, mám to vyzkoušeno:-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>