Hů a hů a hů

Na ostrově Oahu

Víkend byl dvoupolovinný; první půle byla trochu hektičtější – mohli jste mě třeba spatřit, jak v MHD cestuji s čerstvě zakoupeným stromkem a nechávám za sebou stopu z jehličí, jak dokupuji ještě nějaké vánoční dárky, či jak znaveně sedám na gauč, otírám si orosené čelo a myslím na orosené pivo.

Druhá polovina byla ovšem záležitostí až zenového klidu. Spolu s F. jsme obrazili několik osvědčených gastronomických bašt a pozřeli několik vynikajících bašt, dívali jsme se na Českou sodu s prdícím Jaroslavem Baštou, zkrátka balada.

No, a mimo jiné jsem si v nestřeženém okamžiku nainstaloval Test Drive Unlimited, a to jsem neměl dělat. Pokud nevíte, o co jde, jde o toto: Jste znuděný mladík (či mladice, na výběr je z několika postav), s dvěma sty tisíci dolary přilétáte na Oahu, koupíte si dům, a protože moc peněz vám nezbyde, do garáže si pořídíte pro začátek něco levnějšího a pomalejšího.

A tady začíná zábava! Nemyslete na to, že si pořídíte prorezlou Škodu 105 jako v reálném životě. Tady jsou i nejlevnější auta trochu jiná kategorie, a tak například já jsem včera začal se skromnou Audi A4. A pak už je jen na vás, jestli se chcete jen tak projíždět po ostrově, který je prý kompletně zpracován podle satelitních map, nebo zda se rozhodnete vydělávat závoděním, vozením stopařů, distribucí pochybných zásilek nebo opatrným převážením cizích, opravdu luxusních aut.

Celé se to hraje velmi snadně; byť jsem v jezdicích hrách nikdy příliš nevynikal, tak během včerejšího večera jsem si vydělal na rudého Mustanga a antracitového Chryslera C 300 a dnes se hodlám dostat ještě k nečemu lepšímu. Kromě rozlehlého ostrova, honiček s policisty a tunění aut se můžete vyřádit i při nesčetných modifikacích vaší postavy či vily, a tak si myslím, že na pár dní jsem ztracen – a to ani nehraji v on-line režimu, naštěstí – v opačném případě bych pravděpodobně z bytu nevycházel.

Ale zpět do reálného života: Kromě běžných atributů pondělka mi dnešek znechucuje i kauza Péefka. Oč jde? Každý z horního patra naší firmy musel nahlásit, kolik PF si přeje pro své obchodní či jiné partnery, a dnes tu všichni zalepujeme obálky a píšeme adresy, což je práce věru naplňující. Zejména když vím, že každý z adrsátů dostane PF hromadu a nejspíš se ani nebude zdržovat s jejich vyndaváním z obálek a rovnou je přemístí do košovité sekce Vyřízená pošta.

Aspoň já, v dobách, kdy jsem býval šéfredaktorem, jsem se nechoval jinak. Jakmile jsem v obálce nenahmatal dárek, bylo jasno…

Myslíte, že jsem člověk zištný?

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

11 thoughts on “Hů a hů a hů

  1. Zlatý pééfka. Jak ráda bych zalepovala obálky a zavzpomínala na staré dobré časy na radnici. Místo toho musím promptně ověřovat, zda prezident Putin pije či nepije alkohol… (pro zvědavce: velmi velmi zřídka, asi jako Hitler)

  2. Je tedy na mně, abych reputaci tohoto jména v non-nealko světě rehabilitoval :o )

  3. Právě píšu adresy na obálky PF. Děkovné a blahopřejné texty na PF-pohlednice pro všechny, co letos spolupracovali s naším oddělením, ještě nemám… elektronické jsem také ještě neposlala… brouzdám si po internetu a hledám nějakou pěknou Audinu…

  4. Jo, a ty PFka – ani mi nemluvte! Naštěstí svým business partnerům posílám kromě PF domácí slivovici :o )

  5. Liška: posíláš VŠEM, co s námi spolupracovali? to je děs, já myslel, že mě klepne už při desátém PF :-)
    Kozel: jsem tvůj business partner, doufám!

  6. Linet: na to musím zareagovat!
    Kozel: (hlasem Hurvínka) chá chá!

  7. Zrovna jsem psala pracovní PF Fendrychům, když jsem si u enimena přečetla odkaz na děsivou fendrychózu. Ach, ta synchronicita.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>