Co by si Ježíšek mohl odnést

Abecedně

Antiglobalisty. To, že Coca Cola a Big Mac jsou k dostání po celém světě, mě nenaplňuje zhnusením, ale obdivem.
Bezdomovce. Chceme vonné tramwaye!
Cikány. Ne všechny, jen těch 90 procent nepřizpůsobivých a neužitečných asociálů.
Daně. Každý měsíc mi stát znárodní patnáct tisíc; snažím se na to moc nemyslet, protože se mi z toho dělá trochu nevolno.
Energetiky. Nějak nechápu, že ČEZ počítá svůj roční zisk v desítkách miliard a přesto je nutno energie dál zdražovat.
Flusance. Nic mě tak nenadchne, jako když kolemjdoucí spoluobčan hromově zachrchlá a ozdobí chodník pod mýma nohama zelenkavou hmotou.
Gangstaz. Zejména ty největší čtrnáctileté tvrďáky, kterým jejich placatou kšiltovku a XXXXL kapsáče koupila matka-samoživitelka za půlroční úspory.
Hovna. Především ta na chodnících, nejčastěji psí.
Chytráky. Ňoumové, kteří si myslí, že ví lépe než já něco, co já vím nejlíp.
IT oddělení. Lidi, kteří jsou placeni za to, že napravují chyby, za které sami mohou. A přesto nenapravují.
Jehovisty. Kolik papíru by se ušetřilo, kdyby nevycházela Strážná věž!
Komunisty. Přetvořit během pár desítek let jednu z nejrozvinutějších ekonomik světa a fungující společnost v rozvojovou republiku plnou nepřejících závistivců, to nedokážu odpustit. Po listopadu 89 se mělo víc věšet.
Laskavý humor. Ještě horší sousloví než moudrý klaun.
Muslimy. Je možné, že místo koránu začali hromadně číst uživatelské příručky k AK-47?
Nácky. Nic proti vysokým botám, ale v kombinaci s nízkými čely je to nedobrá kombinace.
Obchodníky. Jak může nový počítač stát v ČR dvojnásobek toho, co v Americe?
Paroubka. Ten člověk je prostě esencí toho, jak by věci neměly vypadat.
Qadratické rovnice. Diskriminant? To už jde mimo mne.
Rozhodčí. To kvůli nim jsem se přestal zajímat o fotbal.
Socany. Děkuji za vaši starost, o své peníze bych se nejraději staral sám.
Trošku. Zdeňka, samozřejmě.
Usámu. A prachy z jeho konta poslat mně.
Vnitřnosti. Svět, kde se k jídlu nebudou servírovat játra, ledvinky či pličky, bude zákonitě lepším.
Werichovce. Každý, kdo se v mé přítomnosti pokusí vyprávět, že Když už člověk jednou je…, riskuje tříštivou frakturu čelní kosti.
Xaviera Baumaxu. Nejpřeceňovanější zjev české hudební scény.
Y.M.C.A. Jak to sdružení, tak tu píseň.
Záda. Respektive jejich bolesti, tím totiž trochu trpím.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

12 thoughts on “Co by si Ježíšek mohl odnést

  1. Kromě Xaviera souhlasím. Jo a ty rovnice taky nejsou zas takový peklo…

  2. Hele, velkopanskej, neser se do nás, nebo ti jako zástupce ajťáků přijdu ukázat, že umím hlavičky nejen přijímat, ale i rozdávat:-)

  3. Fiksu: a to jsem tě chtěl uvést jako výjimku! ještě že jsem se neukvapil:-)
    D., AIF: já ty rovnice taky ještě na gymplu uměl řešit levou zadní, ale zkuste vymyslet něco na Q :-)

  4. játra ? ani na grilu jim nedáváš šanci ?
    s X.B. vřele souhlasím….

  5. F.: svatá pravda!!! qěták! jak jsem mohl zapomenout:-))
    dalimil: řeknu to takhle – raději x.b. než játra:-)

  6. hoho..dokonalý rozbor:-)..dá se souhlasit,snad jen ty plíčky a jatýrka by člověk,když už jednou je,měl ochutnat…

  7. Správně, YMCA zabila Johna Lennona! A jinak je Smutný příběh plný laskavého humoru, si myslím.

  8. Musim se pripojit, maprosto souhlasim s nazorem na nezavislouscenoubuhviprocmilovaneho X.B !!

  9. ještě, že jsem moc nechodím – nebo by taky Loba mohlo napadnout nechat odnést Quanti ;D

    joa Ježíška prosím případně vyložit u mě (při tom odnášení) vnitřnosti, xaviera a ajťáky ;)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>