Naše kapela se seznámila na drogovém večírku

A ta naše na vánočním

Firemní vánoční večírek je z principu dobrá věc, tak to vnímám já. Jsou ale večírky a večírky – například v mém předchozím zaměstnání se večírek povedl na výbornou. A v mém současném zaměstnání se vánoční večírek konal včera…

Naše kanceláře jsou v samém srdci Královských Vinohrad, v lokalitě přeplněné dobrými podniky, v lokalitě skvěle obsloužené všemi podobami MHD. Pro konání večírku byl vybrán podnik, který se tváří jako luxusní, ale odborní recenzenti ho několikrát strhali. Podnik, který je v Praze-Krči, v místě, kam jezdí jediný autobus. Ale co, mohlo by být i hůř – bez předsudků jsem se tedy na místo dopravil.

Welcome drink, proč ne. Akce má začít asi za tři minuty a přítomna je tak asi patnáctina zaměstnanců. Takže se čeká a čeká a čeká, DJ zkracuje čekání songy od Helenky a Karla, což bůhvíproč trestní zákoník zcela pomíjí. Kolem sedmé se jakž takž sál zaplňuje, takže si vyslechneme něco proslovů a pak už se může pít a jíst.

Ve firmě běžela šeptanda, že prý na večírku nebude pivo, ale naštěstí se to ukázalo jako bohapustá lež. Třetinkové plzně se jeví být celkem dobrým anestetikem proti sterilnosti zvoleného prostoru, jídla bylo dost a bylo dobré, potud spokojenost.

Co dobré nebylo, byla hudební kulisa, protože DJ prý dostal zadání připravit si jazz a český pop, což je smrtící koktejl. Nakonec vše dopadlo klasicky – u jednotlivých stolů se utvořily skupinky, bavící se pouze mezi sebou, o tanec se nikdo ani nepokoušel a náladu by jako rozjařenou popsal jen hodně špatný pozorovatel. Jediný komický moment nastává, když kolega Tomáš ucpe čokoládovou fontánku kusem punčáku a musí čelit rozezlenému kuchaři (!).

Krátce po osmé hodině už někteří lidé odcházejí a krátce po deváté jich odchází většina – zbývá jen pomyslné tvrdé jádro největších alkoholiků a vyžírků, plus několik nezařaditelných jedinců. Zábava stále nulová, proto s kolegyní Karolínou útočíme na DJ, ať zahraje Insane In The Brain. DJ dlouze šátrá ve svém kufříku, aby zjistil, že od Cypress Hill má pouze Whats Your Number. Nu dobrá, vrháme se na parket a doufáme, že ostatní strhneme svým příkladem.

Výsledek? Na parketu se svíjíme sami, ostatní přítomní vytahují mobily a natáčejí si nás. Symptomatické. Nakonec se ale ještě pár odvážlivců přidá a zábava se jakž takž rozvíjí, ale DJ znovu pouští všelijaké Kotvaldy, Hložky a Meleny. Zlo.

Něco po desáté nás vedoucí podniku přijde upozornit, že jsme moc hluční (!). V sále nás už je asi jen desítka a všichni jsou sympaticky přiopilí, jenže ani alkohol tentokrát nedokáže zábavu pořádně nakopnout. Ve čtvrt na dvanáct to vzdávám a odcházím na onen jediný do těchto končin zajíždějící autobus.

Kdybych měl hodnocení vměstnat do jednoho slova, to slovo bude

Proč?

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

7 thoughts on “Naše kapela se seznámila na drogovém večírku

  1. Muhehe, mé tušení, že jídlo a pití zdarma prostě nemůže být dostatečným argumentem pro návštěvu Krče, se potvrdilo!

    Mimochodem, ono těch recenzí bylo víc? Já četl jen jednu, kde zmiňovaný podnik získal nula bodů z padesáti možných…

  2. Linet: vážím si toho!
    Fiksu: prý existuje ještě jedna recenze od téhož autora…

  3. lobo: Pokud je napsána stejně ostrým perem a vybroušeným jazykem, rád si přečtu, o co všechno jsem ještě včera přišel…

  4. Fiksu: no, nezbývá než hledat, já její lokaci neznám:-)

  5. Obavam se, ze me zitra ceka neco podobneho. Tvuj popis me to nepekne pripomnel.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>