Vždyť já jsem zloděj!

Teď jsem si to uvědomil

Před chvílí jsem se s kolegyní z kanceláře bavil o studentských prohřešcích proti bontonu, a úplně jsem se zhrozil. To když jsem se v myšlenkách vrátil do dob, kdy jsem býval bezstarostným gymnazistou, posléze bezstarostným studentem jazykovky a následně bezstarostným vysokoškolákem. Do dob, kdy se úspěšnost a dominance v tlupě vyjadřovala třeba i počtem nakradených pivních suvenýrů…

Mám toho do dneška plný sklep u rodičů. Půllitry a třetinky; cílem bylo mít jich co nejvíc a nemít dva stejné kousky. Coby estét jsem svůj zájem zúžil pouze na tenkostěnné sklenice bez ucha, i tak má sbírka nakonec čítala nějakých sedmdesát kousků, přičemž získání některých z nich obestíraly až magické zkazky – asi jsem to tu už někdy popisoval, tak se nebudu opakovat, ale způsoby, jakým jsem si přivlastnil například půllitry Nektar či Pivrnec, by vydaly na pár kapitol leechildovského thrilleru.

U půllitrů samozřejmě nezůstalo, i panáků s barevnými logy exotických nápojů (třeba Becherovka) se urodila spousta. A jdeme dál – tácky. To ani není pořádná kořist, tácků jsem měl plné šuplíky, známí mi je vozili z ciziny a jeden čas jsem uvažoval, že si jimi vytapetuji pokoj, k čemuž naštěstí nikdy nedošlo. Tácky musí být ve stojáncích na tácky, to je jasné, takže i tyto umělohmotné dekorativní nesmysly mi v pokoji lapaly prach.

Vy dobře víte, že jsem militantní nekuřák, ale bůhvíjak se mi i pár popelníků ve sbírce ocitlo – snad jsem to chápal jako formu guerillového boje proti uživatelům nikotinových pamlsků. A co bývá mezi popelníkem a stolem? Samozřejmě, ubrus… Ubrusů malých jsem měl řadu, ubrusů velkých, celostolových, jen několik, ale byl jsem na ně pyšný.

V mém vlastnictví jsou i minimálně dvě zástěry s pivními logy, což už je na pováženou. Po roce 2000 se začaly houfně objevovat i zdobné smaltované či plechové reklamní cedule a nešlo odolat…nu, a to zdaleka není nejhorší; ale o tom, co se nám jednou podařilo si přivlastnit s enimenem a co se nám nepodařilo si přivlastnit během jedněch pivovarských slavností, už se raději šířit nebudu.

Býval jsem na sebe pyšný; dnes to zpětně hodnotním spíš s udiveným potřásáním hlavou a kapkou studu. Tácky i se stojánky jsem vyházel, zástěru má F. na vaření, ubrusy jsou někde dobře schované a co se skla týče…

…pokud je mezi vámi sběratel podobných záležitostí, nabízím dvě krabice úhledně zabalených bezcenných rarit i běžných bezfantazijních gambrinusů. Tak.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

12 thoughts on “Vždyť já jsem zloděj!

  1. Tys to s tím zbavováním se starých věcí vzal pěkně zgruntu…můžeme přihodit i jeden vínový ubrus Krušovice. K naší stotisícové sedačce Natuzzi příliš neladí…

  2. Je na čase začít sbírat turistické známky!

  3. F.: když už, tak už!
    Paželv: ano, pár desítek mi jich reservuj!

  4. on vás přejde humor, až vám pan Miminko po sedačce rozmatlá přesnídávku (v lepším případě:-)))

  5. kotě: sedačka bude zapovězené teritorium!
    ailyn: super, nejlepší jsou ty hodně nacucané, ty drží na zdi i bez lepidla:-)
    Quanti: na svou paměť bys měla mít zbrojní pas, jsi nebezpečná!

  6. a co si v bytě založit pivní koutek?budeš tam sedat s horstem,ať to pro něj není moc kulturní šok,až ho ve třinácti poprvé vezmeš na pivo…

  7. slintám nad půlitryUplně se třesu. Jsem vášnivý sběratel (podobně jakos býval i ty) a jestli nabízíš, tak rád přijímám…

  8. Laura: něco takového bych v tombole vyhrát nechtěl:-)
    Píra: píšu ti mail, tak kontroluj spam box:-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>