Všechny tváře pekla

Zprávy a události zásadního významu

Naprosto nesystémově se opíráme o bar v Bredovském dvoře a lehce pokalujeme: já, kamarád-sklář a zejména kamarád-právník, vznášející se na mocných perutích úspěchu v podobě šťastně zvládnutých advokátních zkoušek. Přemítá, o kolik desítek tisíc si nechá zvýšit plat, a mezi jednotlivými slabikami objednává panáky. Což je milé a nebezpečné zároveň.

Jen pár vteřin před příchodem F. náhle zbystřím: v hospodském davu vnímám povědomý element. Kolíbavý krok, brizantní brýle, útočný účes…Mamede? volám nejistě, a Mamed, neboť je to opravdu on, se k naší společnosti zvesela přidružuje. Povídejte mi něco o náhodě! Člověk, kterého potkám tak třikrát do roka, si při naprosto nečekané návštěvě Prahy ze všech podniků na celém světě vybere právě ten, který jsem v ten samý večer podruhé v životě navštívil já. Řekněte wow.

Končíme právě včas, aby kamarádi sklář a právník stihli nějaký solidní bus na maloměsto. Ovšem pro některé z nich je stejně pozdě. Už jsem doma, když mi pípá smska, a kamarád-sklář mi jejím prostřednictvím sděluje chmurná fakta o svém svěřenci: Je to vostuďák…řve mi tady na Můstku něco o honění. A i anarchistky se křižujou… Inu, advokátní komora získala mocnou posilu!

Mocnou zvěstí, kterou včerejšek přinesl, je fakt, že můj bratr Jenda se rozhoupal a plavně skočil do bloggerských vod. Jsme si sice v mnohém podobni, ovšem nemusíte se bát, že by trapně kopíroval můj celkem středoproudý vypravěčský styl – jak se můžete přesvědčit, Jenda dává pojmům obsah a forma naprosto nový obsah – a koneckonců i formu; a pevně věřím, že všechny jeho češtinářky se upřímně stydí.

A když jsme u těch dobrých zpráv, mám tu ještě jednu: Můj přítel, někdejší spolužák, někdejší kolega, příležitostný čtenář a namátkový intelektuál endji slavnostně uzavřel vysokoškolská studia. Cituji jeho smsku: V pondělí se splnil sen čtyř generací pedagogů Univerzity Karlovy. Jejím studentem jsem byl v intervalu od 7.9.1995 do 17.3.2008, což neskromně považuji za úctyhodný výkon.

Jsem dojat – tolik štěstí najednou!

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

12 thoughts on “Všechny tváře pekla

  1. tříštivé brýle? a ten endji zvolil nějakej divnej termín, ne? každopádně velká gratulace, mých sedm a půl roku je nic!

  2. partiovka: ano, tříštivé – jsem mistr adjektiv:-))

  3. skutecne uctyhodny vykon :) ) ale dost pochybuji, ze by onen interval byl nepreruseny…

  4. Jenda: wow!za nic!wow!
    Quanti: endji nikdy nic nepřerušuje:-)

  5. Jde to vskutku i bez přerušení, stačí jen strategicky surfovat po fakultách.

  6. Na tento blog jsem narazil dnes úplnou náhodou.. přidávám k oblíbeným! :) )

  7. Tobě psal o čtyřech generacích? Nám se zmiňoval o pěti! Navíc se zapomněl svěřit, že někteří jeho spolužáci na zmínku o něm reagují slovy: „Cože, von ještě žije?“ ;) Jinak endliho ukončení studií by se mělo slavit podobně bujaře a hromadně, jako uzavření sbírky na Národní divadlo…

  8. Nedalo by se Schmitkemu nějak zamezit v přístupu na tyto stránky, aniž bych se tím nedostal do rozporu s trestním zákoníkem?

  9. endli: Jsi hnusný a už ti nikdy nepogratuluju k dokončení vysokoškolského studia! Navíc vše, co jsem řekl mohou po těch letech tvého pobytu na UK potvrdit tisíce tvých spolužáků! ;)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>