Něco pro moje militantní srdéčko

Text obsahující jen mizivý obsah alkoholu, zato plno niterných citů!
Na světě není mnoho věcí, kvůli kterým jsem ochoten v sobotu vstávat v sedm hodin ráno. Ovšem včera jsem v sedm ráno vstal, učinil hygieně zadost a se dvěma kamarády se autem vydal směr Plzeň. Cíl: e-day. Zcela zásadní modelářská akce. A protože jsem vás už dlouho žádnými modelářskými výlevy neobtěžoval, teď to hodlám naparavit.

Dorážíme krátce před devátou. Usuzuji, že vystavených modelů ještě nebude tolik, takže si jdu projít přilehlá stylizovaná druhoválečná ležení. To větší patří luftwaffe. Teplota je jen pár stupňů nad nulou a před stany se v zateplených uniformách choulí pár Němců. Posedávají kolem ohně, opodál postávají jejich s láskou udržovaná šedesát a víc let stará auta a motorky, z gramofonu se line jakási Lily Marlén či co. I ta nejposlednější veteš, jaká se v táboře povaluje, je válečný originál nebo jeho přesná kopie. Naproti je podobným stylem koncipované, i když menší, tábořiště Čs. obrněné brigády. I čeští vojáci v britských službách se hřejí u ohně. Jako celek vše vypadá strašně malebně. Nejmalebnější ovšem je vysoká a štíhlá slečna z německého tábora. Kombinace krásná holka plus uniforma luftwaffe mě chytá za srdce. Co by na to řekl Freud?

Z rozjímání mě vytrhává rachot nízko letícího vrtulníku Mi-17. Udělá kolem nás okruh a pak přistává. To je něco jiného než na leteckých dnech, kdy se všechno odehrává PŘED publikem. Mi-17 prolétá přesně NAD místem, kde stojím, a řeknu vám, když zezdola sledujete vrtulník, který proletí snad patnáct metrů nad vaší hlavou, a když vás o pár chvil později během přistání zasype zvířenou trávou a listím, tak zapomenete i na slečnu od luftwaffe. Tedy aspoň já.

A přišel čas jít se pokochat vystavenými modely a nadávat, že takovéhle krasavce nikdy nebudu schopen udělat, a pak proběhnout okolostojící stánky nejrůznějších prodejců a trochu sáhnout do rozpočtu.

Já mám tu atmosféru na modelářských výstavách rád. Stovky lidí si křiví záda, jak se ohýbají nad stoly s vystavenými exponáty, u těch nejzajímavějších modelů se tvoří debatní hloučky, kde se přítomní experti (a expertem se cítí být každý) fanaticky dohadují o použitém odstínu zelené, a tím vším se proplétají tatínkové, kteří nezplodili syna, takže za sebou vlečou desetiletou dceru a vysvětlují Tohle je Handley Page Victor, krásnej model, ale ta stavebnice je už hodně stará a navíc v pozitivu, jenže podívej, ten, kdo to stavěl, to kompletně přeryl do negativu, to musela bejt strašná práce, a vůbec jim nevadí, že dívenka nit hovoru tak úplně nedrží. K vidění jsou samozřejmě i opačné extrémy, kdy maminky, které neporodily dceru, jsou vlečeny za ruku dvanáctiletým kloučkem a poučovány o rozdílech jednotlivých verzí MiGu devatenáctky.

Inu, kochal jsem se asi tři hodiny, pak jsem si koupil vrtulníky Desert Hawk a Huey, protože ačkoliv jsem žádnou helikoptéru dosud nepostavil, za tu cenu jsem je prostě nemohl nekoupit, a když jsem vyšel ven, potkal jsem znovu tu krásnou slečnu od luftwaffe. Už se znatelně oteplilo a ona se převlékla do pouštní uniformy, tedy šortek a blůzky, a mně se znovu zastavilo srdce. U toho převlékání bych chtěl být, řeknu vám, ale dost se bojím, že bych od některého z jejích kolegů dostal ránu pažbou. Kdybych s sebou měl foťák, tak jsem se s ní aspoň nechal vyfotit. Nicméně bohužel.

Pokud někdo z vás zná krásnou slečnu, co chodí v uniformě luftwaffe, tak ať jí řekne, že bratranec mého dědy za války létal s Junkersem 52. Třeba jí to zaujme.

A ten v perexu slíbený mizivý obsah alkoholu: Během e-daye jsem si dal jedno pivko.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

7 thoughts on “Něco pro moje militantní srdéčko

  1. tak to je v pohodě. s feťákama já se nebavim:-)

  2. Nula/zmrd středních let hledá mladého arogantního Pána, nejlépe skina, který by mu milostivě dovolil pečovat o své vzácné kožené boty. Se spoutanýma rukama za záda se budu plazit u Vašich nohou Pane, facky či rány řemenem a další tresty za každou Vaši sebemenší nespokojenost jsou samozřejmostí. Pokud existuje někdo takový kdo by si rád udělal ze staršího zmrda (zatím méně poslušného) svého oddaného čokla, přijedu a stanu se na předem dohodnutou dobu Váš majetek bez možnosti něco dodatečně změnit.

  3. Freud by na to nespíš řekl, že se lobova orientace mezi tak maskulinními symboly jako jsou letadla a helikoptéry logicky přesunula na slečnu od Luftwaffe a teda nebylo zapotřebí vkládat do pusy láhev jakožto falický symbol…ještě víc by si ale zgustl na tomovi maserovi

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>