Neočekávaný dýchánek

Zrůdnosti, tvé jméno je sobota!
Psal jsem vám, jak krásně jsem si užil sobotní dopoledne a časné odpoledne. Přišel čas na popis toho, kterak zle dopadl sobotní večer a noc.

V šest večer jsem prošel zahradní brankou lojerovic chaty, kde se měla odehrávat decentní oslavička toho, že kamarád-právník úspěšně zakončil studia na vysoké škole, byť jde o vysokou školu v Plzni. Lidí přibývalo, šťastně jsme se zdravili, pohupovali se do rytmu z cédéčka znějících Cypress Hill, narazili jeden ze dvou přítomných Jamonových sudů, došli jsme pro dříví na oheň a opájeli se náladou podzimu.

Bylo jasné, že se musí stát něco, co tuto pohodu naruší. Stalo a narušilo. Kamarád-právník začal od řady příchozích dostávat darem lahve roztodivných objemů i obsahů. Zakrátko se z celé společnosti vydělil asi desetičlenný hlouček, podávající si právě načatou lahev od úst k ústům.

Je mi trapné to přiznávat, ale byl jsem jedním z členů tohoto hloučku. A ještě trapněji se cítím, když vám tu sděluji, že tato skupinka vyvolených stihla během hodiny a půl kromě neustále dotáčených piv vypít:

- 1x láhev Olmeca Gold Tequila
- 1x láhev slivovice domácí 55%
- 2x láhev melounová vodka

Jde o značně luxusní kombinaci, a zejména melounová vodka zatemňovala mysl velmi zdárně. Všude kolem už vládla černočerná lesní tma, když jeden z přítomných začal vyzvídat, kolik že je hodin.

Bylo osm večer. Osm!!! A my tou dobou už o sobě pramálo věděli!!! Styděli jsme se mocně, a například já už po zbytek večera jen srkal pivo. V půl jedenácté jsem si uvědomil, že všichni přítomní se do chaty rozhodně nenacpou, a abych předešel tomu, že bych spal venku na mraze a hřál se sloupanými etiketami, sbalil jsem si své saky paky a vydal se k domovu. Byla to asi hodinová klidná procházka, která měla značně osvěžující charakter – i díky konverzaci s lojerem, který rovněž upřednostnil domácí peřinu před nejistým poležením v chatě.

V neděli jsem vstal asi v sedm ráno, protože jsem kvůli některým aspektům večera pociťoval nespokojenost se sebou samým. Jako léčbu jsem si naordinoval již tradiční zvelebování nemovitosti. Takže není co dodat.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

14 thoughts on “Neočekávaný dýchánek

  1. trošku vláčnej, to je myslím hezké zhodnocení:-)

  2. když jsem Tě viděl, ani jsem se neodvážil přemlouvat Tě na další pivo/a

  3. chachá, hřát se sloupanými etiketami mne ještě nenapadlo! vyškrábu si to na víčko kápézetky:)

  4. pánové, jste na omylu…ale je to pochopitelné a omluvitelné…

  5. Lobo, seš prostě fintílek, teď se to zas ukázalo:)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>