V kůži nuzáka

Toliko obrazně

Nemám to jednoduché, ať už tomu věříte či nikoliv. Naprosto nechápu, jak mohly existovat doby, kdy mě moji nadřízení s úctou přirovnávali ke stroji na písmenka. Ano, to jsem pracovával v deníku a po vzoru Forresta Gumpa vykonal cokoliv, v jakkoliv šibeničním terminu a ještě se u toho dokázal nablble usmívat.

Ovšem ty časy jsou nezvratně pryč. Například dnes ráno jsem si, jako po většinu pracovních pondělků v poslední době, sepsal na list papíru seznam úkolů, které tento týden musí být vyřízeny. A, přátelé, teď jsou skoro dvě a z úkolů je přeškrtnut pouze jeden. Jistě, ve státní správě bych stále ještě patřil k nejvýkonnějším pracantům a v politice by mě čekala oslnivá dráha, ale přeci jen mě tato situace trochu znepokojuje.

(A moment! Teď mi zazvonil telefon a po několika minutách hovoru si zvesela mohu odškrtnout úkol číslo dvě, čímž se dostávám do úplně jiné situace a oba předchozí odstavce jsem psal skoro zbytečně!)

Své znepokojení jsem se pokusil vyléčit na obědě s přítelem partiovkou. A co může být lepším prostředím pro kurýrování pondělní pracovní deprese než prosluněná zahrádka vinohradské sokolovny? V klidu jsme tedy žvýkali (já kuřecí soté a partiovka tuším lososa, pokud vás to zajímá), nezávazně upíjeli z dobře vychlazených dvanáctek a neméně nezávazně hovořili o tělesných kvalitách kolemprocházejících sedmnáctek.

Pokud jsem si myslel, že po takovém intermezzu se mé pracovní libido vzbouří k nevídaným výkonům, myslel jsem si to špatně. A tak místo zásadních rozhodnutí a strategických tahů píšu tuhle slátaninu a tak trochu googluji.

Včera v noci, když jsme s F. šli z divadla, jsem totiž u chodníku viděl zaparkované auto, které změnilo moje představy o automobilové historii. Snad starý Jaguar či Alfa Romeo, říkal jsem si při pohledu zdálky, abych po pár krocích přiblížení strnul nad značkou Volvo. Vždycky jsem si myslel, že Volvo až do nedávna vyrábělo nevzhledné (ale ultrabezpečné) krabice, a najednou tohle:

Wow.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové obrázky a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

9 thoughts on “V kůži nuzáka

  1. no abych priznal barvu, trha mi to me predstavy o svedske skole autodesignu na kusy.. krasavec!

  2. lobo – tak to je v nejlepsim veku! staci dobre mazat a osmnactky dvacitky, co se budou chtit vozit, se jen pohrnou!:)

  3. tomuhle ja vůbec nefandím..zkus s tím přejet ardeny…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>