Dobrovolník, vole!

Zkouším nepoznané

Už několik dní trávím volný i placený čas tím, že pročítám nadšené recenze o GTA IV, na youtube sjíždím herní videa s tímtéž námětem, nadávám nad obchodní politikou Rockstaru, kvůli které je nová skvělá hra k mání na konzolích a pc hráči mého typu musejí doufat, že řeči o listopadu nejsou prázdným žvástem.

Ale pojďme od virtuálního života k normálnímu.

Neznám mnoho zásad a pouček, kterým bych slepě věřil, ale přeci jen jich pár existuje. Tuhle mám rád: Nikdy nebuď první, nikdy nebuď poslední, nikdy se na nic nehlaš dobrovolně. A vida, v sobotu jsem ji bezohledně pošlapal; bylo to jednodušší než ukrást dítěti lízátko a jen nepatrně těžší, než ukrást kvadruplegikovi speciální lůžko.

O mé zvrácené zálibě v modelařině asi víte. Nu, a v sobotu pár mých známých modelářů na maloměstě pořádalo výstavu, spojenou se soutěží. Nevěřil jsem příliš v úspěch, ale pomoc jsem nabídl – pár svých nejlepších kousků jsem na výstavu donesl, pár cen pro vítěze věnoval a různé pořadatelsko-organizační funkce pomáhal celý den zaštiťovat.

A dopadlo to nad očekávání dobře – soutěžních modelů se sešlo na dvě stovky, zvědavých návštěvníků přišlo hodně a když odcházeli, většinou se tvářili spokojeně a vyptávali se, zda příští rok budeme pokračovat – že by rádi nějak pomohli nebo aspoň znovu přišli. A tak se nějak samovolně stalo, že z jednorázové výstavy se stal nultý ročník respektované soutěže.

Přiznám se, měl jsem z toho radost. A taky mě těšilo, že byť mé modely zdaleka nebyly nejlepší, dostal jsem víc hlasů, než přišlo mých kamarádů. Po skončení soutěže jsem tedy své exponáty nastrkal do krabice od bot a cestou domů se zastavil v hospodě u Pavla a Dana na jedno.

A jak dopadla ta soutěž? A tady v krabici máš nějaký svoje modely, jo? Ukaž! Číšník Pavel se zdá být opravdu zaujat, tak zvedám víko krabice a nechám paprsky světla, aby si zaskotačily na Thunderboltu, Mustangu, Focke-Wulfu, Messerschmittu a Fokkeru. Pavel si plastikové krasavce znalecky prohlíží dobrou polovinu vteřiny, a pak na celou hospodu vyřkne ortel:

No já ti nevim, tohle mě nikdy moc nebralo. Radši budu lízat starou kundu než se dívat na modely starejch letadel!

Jsem otřesen. A najednou je zavíračka a já dopíjím desáté pivo.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

5 thoughts on “Dobrovolník, vole!

  1. Nějak sem napochopil zálibu lidí konstruovat detailně propracované věcičky, které vůbec nefungujou ;) Ale jinak gratuluju k hlasum a vkusu prokázanému při výběru modelů!

  2. Paželv: zejména jeho lichá slova!
    Schmitke: že nefungují? chytají prach lépe než cokoliv jiného!

  3. ps3 chyta taky dobre. vetrak jede celej den, ted kvuli gt5, gta prijde po vyplate ;)

  4. Skoda, ze mi tva vystava unikla, kdybych nebyl na kube, mohl si dostat o hlas vic…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>