V hledáčku půvabné řeznice

Je to maso…

Pochopte, na pozornost žen jsem zvyklý, protože nosím trička s vtipnými obrázky či nápisy, tvářím se nedostupně a při prudších pohybech ze mne vypadávají bankovky. Splňuji tak tři archetypální požadavky většiny samic lidského rodu (pořád trochu kluk, spolehlivý a hmotně zajištěný).

Pochopitelně, že svých darů nezneužívám, z toho jsem již vyrostl. Navíc jsem ženatý, což většina žen vycítila, stáhla se do ústraní a kruh jindy vždy přítomných fanynek se stal spíše kosočtvercem, mám-li použít nepřesné geometrické mluvy. Stále se ale čas od času objeví překvapení, které mě překvapí (toto souvětí vyhrálo stříbrnou medaili v soutěži Lame Sentences, a to jen proto, že vítěz to měl zaplacené).

To máte tak: Jsem celkem masožravý a relativně často mě lze spatřit, jak vstupuji do malého řeznictví a uzenářství nedaleko korporátní budovy. Za pultem se zde střídají cirka čtyři ženy; tři necháme stranou a budeme se věnovat té nejmladší.

Už při prvních návštěvách jsem si všiml, že nevypadá špatně; mezi řeznicemi se nepohybuje mnoho žen, na kterých by oko estéta zálibně spočinulo, ale tady by to šlo. Postava hezká (lze-li soudit přes zástěru), úsměv hezký, piercing – no budiž. Tímto ale má pozorování skončila a vzájemná konverzace nikdy nepřesáhla stádium Je to dvanáct deka, můžu to tak nechat? – Jasně, můžete.

Jenže, řeznice si mě zřejmě oblíbila. Nejsem typ, který slyší trávu růst, ale vždy, když do obchodu zajdu, obsluhuje mne ona a usmívá se na mě způsobem, o kterém by se ostatním zákazníkům mohlo jen zdát. Navíc už dvakrát se mi stalo, že jsem do obchodu vešel, bylo prázdno, za pultem stála jiná prodavačka, a sotva mě spatřila, zahalekala Jindřiškóóó, pojď, máš tu zákazníka, načež se Jindřiška vyřítila ze zákulisí a s úsměvem a zářícíma očima začala vyzvídat, co si dám.

Život není jednoduchý, já to říkám pořád!

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

16 thoughts on “V hledáčku půvabné řeznice

  1. Myslím, že bychom podvečer mohli vyplnit sérií prudších pohybů… :o )

  2. xavon: jó, jmelí…já na něj chodím se synem…

  3. baryk: no, začínám se obávat, co budeš říkat v sobotu na grilování!
    Petr Warchar: dávám dýško jako v Praze!

  4. máš štěstí,mě si takhle oblíbil dodavatel po telefonu.verbálně nebyl nesympatický,ale včera jsem ho poprvé spatřila face to face. vypadá jak třicetikilový pulec.nebo spíš je třicetikilový pulec.

  5. myslíš žábu s velkou pusou? to je hrozný,jakmile najdu na netu nějakýho loba,jsi to ty nebo galuska na bicykl.kéž by každý lobo byl tak chtivý spisování.

  6. v malé masně v Dejvicích
    navštěvuju řeznici
    jméno její Jindřiška
    nechytá se na dýška…
    Zkouším tedy jinou páku:
    „12 deka uheráku…“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>