Víkend:

(Tento dokument je prázdný)

Shrňme si pozitiva:
Opil jsem se s přáteli
Bohatýrsky jsem se najedl
Naučil jsem se otevírat pivo špachtlí

Shrňme si negativa:
Opil jsem se s přáteli
Bohatýrsky jsem se najedl
Nenaučil jsem se otevírat pivo o pivo

Vzato kolem a kolem, sobotní odpoledne, podvečer, večer, noc a časné nedělní ráno neměly jedinou chybu. Kamarád kosárek a jeho Dana pořádali multizáminkové grilování – šlo chápat jako předsvatební oslava, jako oslava odjezdu rodičů na dovolenou, jako oslava víkendu nebo jako bohapustá veselice bez důvodu.

Bál jsem se několika věcí, například panáků, protože kosárek je mimořádně štědrý hostitel. A skutečně – na vlastní kůži jsem se přesvědčil, že někteří lidé o panáku hovoří až tehdy, když je ve sklenici aspoň jeden a půl deci tekutiny na hraně legálnosti. Není proto divu, že do nočního vlaku, který mě měl zavézt ku domovu, jsem nastupoval s poněkud rozvířeným pohledem na svět.

(Ovšem někteří účastníci zájezdu na tom byli podobně nebo hůř: třeba můj bratr Jenda do vlaku odmítal nastoupit, objímal na zastávce cypřišový keřík a volal: Cypřiš! Cypřiš, což je na pováženou.)

Doma jsem překonal světový rekord v rychlostním usínání; samozřejmě doprovázený školáckou chybou – nenapitím se. V průběhu noci jsem se tak dostal do biologicky paradoxní situace, kdy mi kvůli alkoholem nabuzené alergii vytékaly z nosních otvorů rozličné podivnosti a zároveň mi v ústech zuřila operace Pouštní bouře, způsobená odbouráváním vypitých alkoholů.

Když jsem se v neděli vzbudil, hned mi bylo jasné, že nepůjde o jeden z těch dní, kdy se vznáším na růžovém obláčku. Vlastně, pokud bych měl použít přirovnání k městům, tak po většinu roku jsem rakouský St. Wolfgang v letní sezóně – milý, příjemný, čistý, usměvavý a ochotný. V neděli jsem se ovšem proměnil v anglické Coventry ve druhé polovině listopadu 1940 – rozbombardovaná troska ve smrtelných křečích.

Což je znát i na kvalitě tohoto příspěvku, za který se upřímně omlouvám.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

12 thoughts on “Víkend:

  1. nač se omlouvat. cizí neštěstí popř. cizí kocovina vždy potěší. na kvalitu příspěvku se pak nehledí :-)

  2. Ale pořád píšeš, zatímco tvoje odkazy v pravém rámečku mají ve většině případů posmrtné křeče už dávno za sebou…

  3. F.: je to smutné, když člověk neví, kdy přestat:-)

  4. MB: ano, ano, přesně tak!
    baryk: To se tebe netýká…

  5. MistrKolben: No bodejť…máme čas! Sačemám! Emámsač!

  6. dobo: je to největší filozof moderní doby!
    MistrKolben: jaký cypřiš?
    F.: na to si nevzpomínám zase já…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>