Kdyby Franz Kafka žil o něco déle…

…jeho další román by se jmenoval Plynárna

Raduju se, protože v čekací chodbičce Středočeské plynárenské sedí jen jedna paní a podle jmenovek na dveřích jsou k dispozici tři úřednice, tak to půjde rychle, to si snad ani nebudu sedat!

Minuty letí a nic. Opatrně sonduju. Čekáte dlouho? Paní beze slova pokývne. Za další dlouhé minuty se otevřou dveře od kanceláře; ožíváme, ale zbytečně. Těžkotonážní úřednice opouští kancelář, protože je čas oběda a přes to přece vlak nejede!

Do čekárny přichází muž se zjevem bodrého sedláka. Zjišťuje situaci a pak hlasitě rozpráví: Dyť voni tady z nás dělaj úplný stádo! Ale vode mě už neuviděj ani korunu; teď jsem si doma postavil krb s rozvodama do všech místností a dvůr mám plnej dubovýho dříví, cha!

Čekáme sotva hodinku, když paní přede mnou konečně smí vejít do úřadovny. Jsem člověk společenský a už se opravdu nudím, takže se svým sousedem zapředu hovor. No já stavim baráky, a vždycky k nim i vyběhám tyhle papíry, takže jsem tady pečenej vařenej, povídá. Jo? A kde stavíte? Muž se zarazí a říká: To asi neznáš – já jsem z maloměsta.

To snad není možný, já jsem taky z maloměsta, volám, a když si řekneme svoje jména, dozvím se, že stavitel zná moje rodiče a já znám jeho z jejich vyprávění, což je milé. Další zdvořilosti ale utne utne příchod těžkotonážní úřednice z oběda. Zaraduji se, ale marně. Jé, vás jsem už dlouho neviděla, pojďte dál, volá na mého souseda a vtáhne ho do kanceláře, ještě než se stihnu ohradit.

Dveře do kanceláře špatně těsní, a tak slyším všechno. Nejprve odchází paní, která byla přede mnou, pak pan stavitel halasně rozpráví o svém pobytu v lázních a po pár minutách ho slyším, jak se zábleskem momentální inspirace v hlase volá: A mladá pani, venku je jeden mladej od nás z maloměsta, zkuste ho vzít nějak rychlejc, ať nečeká!

Vteřinu poté se otevírají dveře a i já smím dovnitř. Přihlášení plynoměru vyřizuji rychle a bez průtahů, jak je mým zvykem. Když odcházím, pan stavitel za mnou volá: Tak nashle! A až se potkáme, tak mám u tebe panáka, že jsem ti zařídil takový promptní vyřízení!

Venku usilovně prší, ale skoro to vítám.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

7 thoughts on “Kdyby Franz Kafka žil o něco déle…

  1. kdyby žil Kafka o něco déle, tak by toho o plynu bohužel věděl až příliš…

  2. Helena: Příliš vzdálený plyn!
    Quanti: promptní možná neřekl, ale minimálně něco v tom smyslu určitě:-)
    dalimil: třeba ne, třeba by se z toho nějak vylhal…

  3. Zajímalo by mě, kde bere úřednictvo svůj klid, protože i každou čtvrtou klidnou povahu to musí po hodince ignorace tak vytočit, že začne věc „řešit“. Spousta lidí na úřadech (a zdaleka ne jen tam) si stereotypnost a nahraditelnost povolání kompenzuje tím, že má možnost omezovat lidi, co jsou na jejich prácičce závislí. Je to tak jen u české povahy?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>