27 centimetrů, trochu zahnutý

Setkání po letech

Vcházím do restaurace na Václavském náměstí a se mnou nepřichází nikdo jiný než Petr Olmer. Dlouho jsme se neviděli a dnes jsme se to rozhodli společným obědem napravit. Lidé se v bázni křižují, přeci jen – kdo měl to štěstí, že na vlastní oči viděl bájného Petra Olmera? Když pohrdlivě procházíme kuřáckou sekcí, někteří nešťastníci dokonce v úleku polykají nedopalky.

Nevšímám si jich, protože jsem se pohledem střetl s pinglicí, která nás přišla přivítat. Sakra, odkud ji znám? Blondýna drsných rysů i způsobů…nevím. Usedáme ke stolu a velkopansky listujeme jednostránkovým jídelákem.

Petře, vodkuď jí znám? táži se, ale Petr odpovídá něco ve smyslu, že o všech číšnicích, které mne kdy obsluhovaly, nemá a ani nechce mít přehled.

Dám si gulášovku a…ne, nejdřív tohle: Vodkuď vás znám? vyzvídám, když si ta dobrá duše přijde pro objednávku a cestou stihne sprdnout někoho, kdo si ji dovolil přivolávat máváním. Nezamyslí se ani na půl vteřiny, protože to ví: Od Gullivera.

No jasně, no jasně! Pokud tu jsou ještě někteří ze starých věrných čtenářů, možná si vzpomenou, že ve vršovické hospodě Gulliver jsme svého času snídali, obědvali, večeřeli, vyměšovali, spali a někteří se i rozmnožovali. Je to tak šest až tři roky nazpět…Není divu, že je to jedna z mých životních etap, o kterých toho vím velmi málo, a jen díky tomu, že jsem v té době už blogoval, lze tu a tam najít střípek informací.

Takže záhada je vyřešena a já mohu doplnit objednávku o kuřecí čtvrtku na slanině a zelenině a velkou dvanáctku. A pak přichází zlatý hřeb dne, Petr mi třesoucí se rukou podává podlouhlý a podezřelý balíček, který mi přivezl z Nepálu, a já se nemůžu dočkat, až ho otevřu.

Pravý a nefalšovaný kukri Service No. 1 – obrovský a těžký a ostrý nůž, proslavený gurkhskými bojovníky. Zahnutá čepel má 27 centimetrů, rukojeť je z buvolího roku, pouzdro ze dřeva a buvolí kůže. Vše ručně dělané, takže ne zcela dokonalé, ale o to autentičtější. Skoro jsem si přál, aby mě nějaký kapsář zkusil prošacovat a já se dozvěděl, zda jde jedním seknutím odoperovat ruku…

Zkrátka Vánoce!

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

7 thoughts on “27 centimetrů, trochu zahnutý

  1. mám doma podobnej…jenže jsem ho kupoval v ghurkským krámu v edinburghu :-) ..tenkrát ještš letištní kontrolou prošlo lecos…

  2. baryk: předpokládám, žes ho pašoval v konečníku!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>