2009: K.O.

Co? Vina?

Zvláštní, jak muži z maloměsta, najmě pak z mého společenského okruhu, oplývají slabou vůlí. Třeba kamarád-sklář: Původně se zavázal, že bude slavit Silvestra v děsivě zakouřeném minibáru, a objednal si šest lahví sektu.

30. prosince ráno ale pod tlakem okolností seznal, že bude slavit někde úplně jinde a s úplně jinými lidmi. Protože je ale zodpovědný, rozhodl se, že do minibáru zajde tedy už ten večer, ze svých sektů si jeden či dva v klidu vypije, čímž si vytvoří kondici na poslední večer v roce – a zbylé čtyři lahve že si donese pokojně domů.

Pokud čtete jeho blog, dobře víte, že během zahřívacího večera kamarád-sklář ztrestal lahví sektu rovnou sedm a místo slibné kondice si domů přinesl slušnou opici, což se sice jakž takž rýmuje, ale žádné zvláštní výhody to nemá. Ještě na Silvestra v poledne mi tahle jeho historka přišla vtipná.

Pak se ale ozval enimen, jestli bychom s F. a Horstem nechtěli na chvilku zajít a nad sklenkou učeně pohovořit. Nebylo mi moc dobře, ale sbalil jsem si své mikroby do kapesníku, do kočárku k Horstovi jsme naložili pár chlebíčků a lahvinku vína z rodinných sklepů (říkal jsem vám už, že nám v podstatě patří vinařská oblast Čejkovice?) a vyrazili jsme.

Zdržíme se tak hodinku, hodinku a půl, dáme to víno a půjdem, předsevzali jsme si; bylo před pátou odpoledne. Jenže učené hovory byly nadmíru zábavné a navzdory snahám zejména enimena a mě vína neubývalo – respektive ubývalo, ale vždy bylo nahrazeno novým.

Nejsme příliš zdatní vinaři, ale u čtvrté lahve jsme se rozhodli, že už nebude ostuda si krom vína občas loknout i mattonky. A u páté lahve jsme poznali, že to byl dobrý plán. To už čas pokročil natolik, že nás enimen přemlouval, ať u něj vydržíme do půlnoci – což podle reálného odhadu znamenalo další dvě láhve.

Raději jsme tedy odmítli, ostatně Horst byl již značně unaven – dokonce svůj první silvestrovský ohňostroj kompletně zaspal, což bylo zvláštní, protože i v běžné dny hovoříme o štěstí, když se nám ho povede uspat do půlnoci.

Byť jsme spát šli už asi v jednu, probudil jsem se ráno výrazně neodpočatý a s ústy suchými jak humor dezorientovaného starce (???). Myslím, že všechno je v nejlepším pořádku.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

8 thoughts on “2009: K.O.

  1. oslavy na maloměstěÁÁÁÁ lobo v práci již vytváří hodnoty…
    nám to taky všechno přes ohňostroje spinkalo, ale jen jsme vlezli do ložnice, vrzla klika a už virvál .c(

    Našel jsem Vás v picase (náhodou) a už Tě mám v oblíbených (schválně)…

  2. danda: to je vtipný, já nedávno zase našel náhodou tvoji stránku:-) dobrá práce!

  3. já pro změnu né tak úplně dávno – letos – přišel o žaludek, takže tak…..

  4. jamon: ty mě děsíš, já myslel, žes ztratil jen telefon:-)

  5. Homor dezorientovaného starce?

    Tak já se poslední týdny ráno probouzím s ústy suchými jako humor anglického komika. A dnes…dnes to bylo tak patnáct anglických komiků…

  6. Daves: hledal jsem co nejhloupější přirovnání!

  7. to Lobo:
    možná se najdou….regenerace se daří!!!

  8. v pořádku? nic není v pořádku !chybí ti trénink ! :-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>