Krutý příběh ze Smíchova

Kam se hrabe Jáchym Topol!

Byl pozdní večer a já se vysíleně prodíral Smíchovem ku autobusu. Za sebou jsem nechal vysilující šichtu v práci i vysilující šlichtu ve stánku s občerstvením. Čím si dodat sil? Nemám náhodou v kapse zbytek balíčku žvýkaček?

Automaticky sahám do levé kapsy u kalhot, protože když mám žvýkačky, vždy si je autisticky uložím do levé kapsy. Chvilku to vypadá nadějně, ale pak mé prsty nahmátnou pouze levé varle. To rozhodně není věc, kterou bych v kapse nosil běžně, takže po chvilce paniky seznávám, že se mi kapsa roztrhla a tím pádem přestala plnit svou funkci.

(Pak si kupte maskáče od American Eagle! Stojí to skoro deset dolarů a nic to nevydrží! Asi zase budu muset za oceán poslat nějakou reklamaci…)

Zkouším tedy ještě kapsu pravou, ale je to marné. Na rozdíl od levé sice není roztržená, ale žvýkaček obsahuje přesně nulovou množinu. Ach jo…ale vždyť jsem žvýkačky kupoval nedávno, to vím jistě! Ještě jednou opatrně zkouším levou kapsu, třeba se balíček ukrývá v nějakém záhybu látky, moment…jo! V dlani vítězně třímám balíček s jednou jedinou poslední žvýkací gumou.

Nutno upřesnit, že vše probíhá za poměrně rychlé chůze, protože čas odjezdu autobusu se blíží. Vymačkávám si žvýkačku z balíčku do dlaně, jde to ztuha, tak trochu přitlačím, už na ní mám opravdu chuť. Ozve se krátké lupnutí, žvýkačka vyletí z obalu po naprosto nepředvídatelné trajektorii, mine mou dlaň a dopadne na chodník.

Nejsem nijak přecitlivělý, co se hygienických nároků týče, ale smíchovský chodník? Ta koherentní směs psích hoven, cikánských flusanců a feťácké krve? Ou, ou…žvýkačku nechávám spočívat v jejím nevábném lůžku a do autobusu vcházím jako zlomený člověk.

Dnes ráno jsem si nekoupil colu light (však se taky prodavačka dost divila), ale Rajec s příchutí pampelišky. Trochu jsem se té chuti bál, ale po pár locích můžu říct, že nechápu, jak jsem bez tekuté pampelišky mohl žít!

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

8 thoughts on “Krutý příběh ze Smíchova

  1. Byla jsem 560999 a teď už 561001. Kdo je mezi mnou a mnou, ptám se?! Lobo?

  2. F.: Já nevím, když jsem to četla prvně, na čítadlo jsem se ani nepodívala, já bláhová. Ale troufám si tvrdit, že mezi Tvá dvě já bych se nikdy neodvážila vstoupit, na to si Tě příliš vážím!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>