Světový rekord v čůrání

Zase o něco slavnější!

V neděli večer jsem posunul hranice lidských možností víc než Apollo 11: Po dlouhé cestě z Vysočiny na maloměsto jsem si doma kachním krokem došel na toaletu, vyňal Bojovníka od Žluté řeky a zaměřil jej do porcelánové mísy. A jelikož jsem měl tušení, že tentokrát to bude na hodně dlouho, začal jsem si jen tak pro sebe počítat vteřiny, jak dlouho mi to bude trvat.

To já tak totiž občas pro zajímavost dělávám; a třeba po složení pivní maturity (pět piv bez vyčůrání) to trvá tak třicet vteřin, než dojde k prvnímu přerušení proudu (nikoliv elektrického). V neděli jsem do prvního přerušení napočítal čtyřicet jedna, a to je myslím pěkný výkon – kdybych byl hlavním šaškem z ČSSD, zeptám se, kdo z vás to má. Čekám tedy na vaše data z této citlivé oblasti, abychom mohli provést komparativní analýzu!

Ale vlastně jsem chtěl psát o něčem jiném: Když jsem se dnes lenivě vracel z poctivého ředitelského oběda, potkal jsem veřejnoprání televizní štáb. A mikrofon svíral jeden z mých dávných spolužáků; pokoušel se přesvědčit lidi, aby odpovídali na jeho anketu a lidi ho fakovali, což dokazuje, že v každém člověku je imanentně přítomno zlo.

Sám jsem kdysi podobně otřesné činnosti v médiích musel vykonávat, a tak vím, jaké to je. Takže jsem za spolužákem neohroženě zašel, zeptal se ho, co by v kostce potřeboval slyšet, pak se chopil mikrofonu a požadované věci mu odříkal – a snažil jsem se přitom působit dojmem vykuleného venkovana, který se v Praze ocitl poprvé v životě.

Spolužák se zajíkal blahem, do vousů se mu koulely slzy štěstí a slíbil, že mě protlačí do všech zpravodajských pořadů, které se dnes na Kavkách vyrobí. Tak uvidíme, co z toho veřejnoprávní střihači splichtí…

Mimochodem, aby nedošlo k omylu, Bojovník od Žluté řeky je kung-fu film, který jsem považoval za báječný, když mi bylo jedenáct a viděl jsem ho na véháesce.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

11 thoughts on “Světový rekord v čůrání

  1. Jo jo dedo, takhle zacina spatna prostata – dlouho curas slabym proudem.

  2. tak to já Lobo viděl Bojovníka ještě v kině (nemůžu si vzpomenout jestli bylo socialistické nebo už kapitalistické).Bylo mi tehdá něco kolem 10-11 a kdybych tehdy věděl, že se tomu tak říká,tak jsem při sledování prožil z těch bojových scén doslova orgasmus.

  3. Bojovník od Žluté řeky byla pěkná sračka,skoro jako kouzelný cop. Ale Úder otevřenou dlaní,tak to byla kultovní záležitost pro nás mladé chlapy!

  4. PedroPo: mám skoro chuť to vidět znova!
    baryk: Kouzelný cop byla strašná šitka, ale co se Úderu týče, tak na tom jsem byl v kině hned dvakrát!

  5. F:na keksáky se říká spisovně !!!! ale nejdu na ně .pravděpodobně budu mít vlastní produkci na čunčí hubě :-)

  6. Bojovníka od Žluté řeky neznám, navíc už je teda 10. května a nevim, jestli jsem jako holka vhodný vzorek do komparativní analýzy, ale po pivní maturitě (což je teda ale v mých krajích šest piv) čůrám i minuty. A protože už jsem stará, tak někdy i bliju.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>