Jednou přilít holub…

…nebo to byl anděl? Nebo Kozel?

Hele, kdy přijedete? Tady je to peklo, takhle rozkalený lidi jsem ještě neviděl, líčí nám partiovka do telefonu, a my pochopíme, že je to vážné. S enimenem, kamarádem-sklářem, sudem Jamonova piva a kamarádem Kačenou v závěsu míříme do vsi Oráčov, kde před pár hodinami začala oslava Kozlových narozenin.

Když jsme asi patnáct kilometrů od cíle, zdá se mi, že navzdory vysoké hladině aerodynamického hluku enimenova Clita slyším Rammstein. Hudba postupně zesiluje, a za chvíli nacházíme její epicentrum – zahradu Kozlovic chalupy. Většina slavících přítomných už jen stále dokola vykřikuje aněěěcho, aněěěcho, což je neklamná známka předávkování kubánským rumem. Načínáme sud, a jeho obsah má na kvalitu party nakopávací vliv.

Protože Kozel je tvrďák, odmítl na své osloavě přítomnost jídla (s výjimkou paštik Májka a kečupu). Je to pochopitelné – jídlem člověk ztratí spoustu času, který by jinak mohl prochlastat. A tak střídáme piva, čas od času Kozel vykřikne Kdo mě má rád, musí jít na panáka a sousedi, kteří by chtěli spát, si balí peřiny a odjíždějí k příbuzným.

Konečně naživo potkávám legendární osobnosti z Kozlova blogu – Plešoun, Svatko i Gargy jsou opravdoví úderníci alkoholismu – a říkám to navzdory tomu, že Plešoun byl celý večer střízlivý, protože časně ráno druhého dne měl jet zabít iránského diplomata (nebo tak něco). Aspoň mi ale dokázal podávat zasvěcený výklad o svém glocku, se kterým jsem si fascinovaně hrál asi půl druhé hodiny.

Zároveň bych doporučoval, aby si Svatko nechal svou přezdívku změnit na Zvratko. Nikdy nezapomenu, jak se poblíž ohniště vydávil, pak si otřel ústa zlatou parukou a prohlásil Ovšem alkohol na mne vůbec nepůsobí! A teď všichni ven, kontrola konečníčku!

Jako memento dalším generacím rovněž přikládám varování před pálenkou travarica. Zákeřný jihoslovanský nápoj se kvalitativně pohybuje někde mezi pelyňkovým džusem a trepanací lebky bez umrtvení; jeho následky na mladého člověka jsou strašlivé. S enimenem jsme se po pár hltech rozhodli, že přetextujeme největší hity Tří sester tak, aby dostaly křesťanskou tématiku, pak bylo pár hodin temno a pak jsem se probudil.

Ranní cesta domů přinesla urputný (leč nakonec úspěšný) boj s touhou pozvracet se v autě; a po zbytek dne jsem byl asi ve stejné kondici, jako německá marka počátkem listopadu 1923.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

7 thoughts on “Jednou přilít holub…

  1. Hehe…hezké, že gratuluju kozlovi, já taky slavila o víkendu..sice třicet, ale relativně decentně.brzdila nás totiž malá chata a nepříznivé podnebí:o(

  2. Fleky na slunci?Co to bylo za víkend, že všichni tak neskutečně pařili? Já odjel ve čvrtek na trénink a domů jsem se vrátil až v neděli odpoledne, přičemž střízlivý jsem během té doby byl asi deset minut :) )))) Jo a zážitky velmi podobné :) )))

  3. eleska: nechci vidět, jak to bude vypadat, až bude třicet slavit Kozel:-)
    Raven: deset minut je slušný výkon!

  4. slyšet plynout pelyněk – polykat – plýtvat – vzlykat….

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>