Z pekla

Nikoliv štěstí, ale víkend…

Vyrazit na dovolenou do nejsevernějších Čech nám přišlo jako dobrý nápad – a kdy jindy vyjet na dlouhou cestu, než v sobotu v poledne? Silnice jsou prázdné, Prahou prosvištíme přes Jižní spojku a na chatě ve vyhlédnutých Jetřichovicích jsme ve tři – pohoda, ne?

Jenže všechno je jinak – už pár kilometrů za maloměstem začíná naprosto zoufalá kolona; ladíme dopravní zpravodajství a dozvídáme se, že v celé Praze kolabuje doprava, protože nějaký monstrózní dickhead se rozhodl uspořádat triatlon a ZAVŘÍT kvůli němu Strakonickou. Jak je tohle v civilizované zemi možné? Kvůli pár desítkám blbečků v elasťácích si tisíce lidí zkazí víkend, zbytečně spálí hektolitry benzínu, zbytečně se stresuje kvůli řvoucímu dítěti na zadním sedadle…

Bez možnosti úniku popojíždíme asi hodinu a čtvrt, než se dostaneme k místu, kde se lze otočit a jet zpátky. Volíme náhradní trasu, ale stejně je to nic moc řešení, na místo dorážíme až v šest, zpruzení a někteří i opruzení…

Rozčarování ovšem nekončí: Nevyžaduji bůhvíjaký komfort, ale přesto mě zaskočí, že náš pokoj má podlahovou plochu 4 metry čtvereční – vejdou se do něj jen dvě sražené postele a batohy. Dveře jsou zašupovací, takže soukromí neexistuje – a stejně je necháváme otevřené, protože jednak je v pokoji strašné vedro a druhak mám při spaní natažené nohy do chodby – odmítám totiž spát v poloze skrčence. Miniaturní jsou i ostatní pokoje; v celé chatě, která by mohla být pohodlnou pro dvě rodiny s dětmi, se nás tísní deset dospělých a pět dětí.

Jako milý bonus zjišťujeme, že metr od našeho okna je ve štítu chaty vosí hnízdo, a že se naši žlutočerní kamarádi rozhodli expandovat a dřevěným obložením se k nám do pokoje prokousat. Tunel je zatím ve stádiu před kolaudací, ale i tak se každých pár hodin z různých míst ve stěně nějaká vosa vynoří a začne nám zpestřovat den. To vše za cenu vyšší než třeba plně vybavený apartmán v našem oblíbeném penziónu v Třeboni.

(Šlo konkrétně o tuhle chatu – odkaz sem dávám jako varování; tudy ne, přátelé!)

V neděli se věci zlepšují: Cestu kolem mají tatínek F. a jeho žena, opouštíme tedy zbytek našich spolubydlících a vyrážíme na výlet. Edmundova soutěska a následná plavba s vtipným převozníkem jsou nejintenzivnějším cestovním zážitkem poslední doby a líbí se mi tam prostě moc; náladu mi poté trochu zkazí Hřensko, které se stalo jedním velkým vietnamským tržištěm – takovou koncentraci zla snad svět od čtyřicátých let nezažil.

V pondělí s F. zvažujeme různá pro a proti a nedá nám moc práce se přesvědčit, že na to kašlem. Já se vracím domů a následně do práce, F. s Horstem si ještě na pár dní pojedou užít přízně moravské přízně. Peníze za pobyt zřejmě už z majitelů nedostanem, ale co už – chybami se člověk učí. I já!

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

6 thoughts on “Z pekla

  1. ale ta pergola na zahradě nevypadá špatně. no co, zkusím to příští víkend a pak dám vědět:)

  2. No, tak to je dneska fakt Smutnej příběh. Zácpou počínaje…
    Ta chatička teda – jsem se koukla na odkaz – kapacita 20 lůžek – to jste ještě museli mít nějakou rezervu…:-)))

  3. partiovka: pergola byla fajn, většina z nás v ní nechala svoje zavazadla, která se nevešla do pokojů:-)
    nominek: jasně, ještě by se pár dvojic s dětmi vešlo:-)

  4. jedu v sobotu na podobnou chalupu na Šumavu, tak doufám že nedopadnu stejně. pošlu reference !

  5. rumu beru několik lahví, včetně kojenecké. Rum má totiž tu zvláštní vlastnost, že neškodí v žádném množství….

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>