Napůl v nebi

Liturgický týden na ateistický způsob

Když s kolegou Lomikarem vcházíme do mého nejoblíbenějšího obchodu s prémiovými lihovinami, div se nepokřižuje. Óóó, jsme v nebi, šveholí a jeho zrak klouže po olbřímím množství lahví, z nichž i ta nejhorší je stokrát lepší než cokoliv jiného. Chápu jeho svaté vytržení; je tu se mnou teprve potřetí a já se během pár prvních návštěv nechoval jinak.

Dnes se ovšem cítím jako městský ras na vrcholu sil – tzn. mám utrácecí náladu. S majitelem obchodu vedu učené debaty, a protože už si mě pamatuje, dostávám ochutnat od toho či onoho v nebývalém množství. Nakonec oproti všem svým předsevzetím koupím pět lahví, pan majitel uznale pokyvuje hlavou a nakonec dochází k tomu, o čem sním už dlouho: sahá do tajné přihrádky a uděluje mi speciální slevovou kartu věrného zákazníka. Juchů, dnes jsem nežil nadarmo!

Kolega Lomikar si koupí aspoň jednu whističku pro chuť, protože jinak by těch osmnáct stovek jistě vyhodil za něco zbytečného, a s pocitem výtečně investovaných prostředků se ubíráme ku pracovišti. Abychom nákup stihli v polední pauze, nešli jsme na oběd, a protože naše cesta vede i kolem oblíbeného italského lahůdkářství, přijde nám víceméně přirozené zde něco malého ku snězení v kanceláři zakoupit.

Můj žaludek je ještě slabý, takže se odbývám rozmarýnovou focacciou a deseti deka salámu z ocelotí kýty či čeho; kolega Lomikar si nechá vyrobit speciální obloženou bagetu o velikosti i ceně ojetého skútru. Jen pár minut poté, co se každý ve své kanceláře neprodyšně uzavřeme, dochází k hodokvasu biblických rozměrů a nebeských kvalit…

Je tedy jasné, že někde se muselo vyloupnout i to peklo, aby byla světová rovnováha zajištěna. A stalo se – a navzdory mým obavám to ani nijak nesouviselo s prací. Ba naopak – když jsem brouzdal knižními recenzemi, narazil jsem na něco, co mě zaujalo. Abych byl konkrétní: Štěpán Kopřiva: Asfalt.

Román prý pojednává o skupině všehoschopných žoldáků, kteří se dostanou do pekla a rozhodnou se v něm všechny pozabíjet. A Kopřiva je prý nadaným a důstojným následovníkem Jiřího Kulhánka. To vše mi zní až příliš dobře – není mezi vámi náhodou někdo, kdo Asfalt četl a jeho koupi by mi doporučil či mě od ní odradil?

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

9 thoughts on “Napůl v nebi

  1. cetl jsem – jestli ti nevadi opravdu cerny humor tak muzu jen doporucit. chce to nadhled a silnejsi zaludek ;)

  2. baryk: od tvé bulharské spojky čekám onačejší věci:-)
    david: výborně! díky!

  3. Aj ta krajta, říkáš následovník Kulhánka? To by mě mohlo zajímat…

  4. ked precitas, daj vediet, uz som to v knihkupectve obracal v rukach aj ja :-)

  5. eleska, AIF: dobrá tedy, vezmu na sebe roli průzkumníka!

  6. mám pocit že se tento pán nějakým způsobem podílel na filmu "Chocking hazard" a to byly palce hodně dole…

  7. (k "Chocking hazard" dělal Kopřiva scénář)

    Po přečtení několika recenzí na internetu jsem nabyl názoru, že by to mohlo stát za to. Po přečtení dvou ukázek mi to přijde slabé a v porovnání s Kulhánkem umírněné (a to tak, že velmi). Asi do asfaltu nepůjdu (dokud se mi nedostane osobního doporučení).

    ("Letecký den začíná," zaprskal mikrofon vysílačky. Poručík McCraken by se vsadil, že v hlase slyšel něco jako náznak humoru.
    Z okna pětadvacet pater nad poručíkovým deštníkem vylétlo tělo.
    McCracken přemýšlel proč padající lidé vždycky tak strašně ječí.
    Naštěstí to netrvalo dlouho a ječící hlava se rozprskla o hranu žulového obrubníku" ©JK)

  8. asfalt……doporučuju :) Kulhas je Kulhas, ale Alsfalt se Kopřivákovi celkem povedl. Sice jsou tam slabší místa a závěr je takovej ve stylu "kurva, už mám jen 40 stran, jestli to přetáhnu, tak to nakladatel neveme", ale bavil jsem se víc jak u Masomlejnu a Cesty Krve 3 dohromady, takže ber.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>