Rum, došel nám rum

Bohužel nedošel…

Je přesně 4:18, když se probouzím s pocitem, že je něco špatně. Respektive bude špatně. Respektive někomu bude špatně. Konkrétně mně. Propotácím se bytem, s úlevou zaznamenám, že mobily a další cennosti jsou stále ještě mým majetkem, do sklenice s vodou hodím jednu šumivou tabletu hořčíku a vzniklý lektvar do sebe vyklopím. Áááá. A zpátky do postele.

Měla to být malá grilovačka u Evičky na zahrádce. Horst a F. se bohužel z objektivních důvodů nemohli zúčastnit, takže jsem prapor naší rodiny nesl sám. Léty vypilovaná schopnost přicházet na grilovačku v pravý čas se mi opět vyplatila – na zahradu jsem vkročil v té samé sekundě, kdy kamarád-sklář sundal z grilu první várku masa.

Takže pivo a maso a stále další a další hosté; o malé akci už nemohlo být ani řeči. A přesně vím, kdy se grilovačka zvrhla v něco necivilizovaného: Když kamarád-sklář otevřel láhev osmdesátiprocentního rumu Stroh a nechal ji kolovat. Chutná to jako pralinka, přesvědčovali jsme ty opatrnější ze zúčastněných. Ovšem jakmile se pralinka dostala do krevního oběhu, tak…nu, jistě si to dokážete představit.

V pokročilejší fázi večírku se připojili i Eviččini rodiče, mimořádně pohostinní a milí lidé. Znám se s nimi už spoustu let, takže není divu, že jsem byl jedním z těch, s nimiž si chtěli intenzivně povídat. Jenže Stroh byl proti, což bylo zjevné zejména v okamžiku, kdy se mě Eviččin táta coby známého odborníka na avioniku otázal, co to vlastně krouží nad našimi hlavami za letadlo.

Zkuste po pár pivech, po pár vínech a pár Strozích říct Bücker 131 Jungmann. Sakra! Copak tam nemohla v daný moment letět nějaká Cessna?

Jinak si ovšem myslím, že jsem se choval slušně a náš rod reprezentoval nanejvýš uměřeně a vhodně. A to, že jsem cestou domů použil poněkud rozvolněnější pojetí chůze, bylo dáno jen a jen dojetím z toho, jak se grilování povedlo.

(Mimochodem, pokud všechno dopadne dobře, tak jako každý správný ředitel dnes odpoledne odjedu na již třetí letošní dovolenou, tak tu ten týden nějak přetrpte!)

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

6 thoughts on “Rum, došel nám rum

  1. huf, peknou dovolenou! ja se chystam od stredy na Slovensko do hor, takze se tesim na me osobni pojeti Strohu:)

  2. úúú.mě je zle ještě teď. Stroh je na skříni a koukám na něj jako na varování

  3. V tom Bückeru jsem téměř seděl já! Dostal jsem v něm proleťku jako dárek, ale přišlo se na to, že jsem moc těžký, takže jsem místo toho letěl v daleko menším letadle. ;-)

  4. Johnny: taky jsem si na něj dělal zálusk, ale ten nesmyslný a nedodržitelný váhový limit jsem si zjistil včas:-)

  5. stroh byl mooc dobrý, akorát jsem myslela, že party bude pokračovat dál a vy jste všichni nějak hrozně rychle zmizeli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>