Dva roky prázdnin

I just died in your arms tonight

Romány Julese Vernea jsem svého času měl celkem rád, ale nedá se říci že bych jimi úplně jules. Dvacet tisíc mil pod mořem mě bavilo, Patnáctiletý kapitán ne, Matyáš Sandorf docela ano, Dva roky prázdnin taky docela ano a v dobách školní docházky jsem o něčem takovém často snil. Přibližně stejně často jako nyní sním o dvou letech daňových prázdnin, ale to sem nepatří.

Včera to totiž bylo na den přesně dva roky od doby, co jsme s F. uspořádali zvířeckou párty a během ní se nechali oddat, takže bylo nanejvýš vhodné strávit podvečer nějakým svátečnějším způsobem. Původně jsem myslel, že zapadneme do nejzapadlejšího lokálu čtvrté cenové skupiny, složíme se na dvacet deka sekačky a do úst si navzájem budeme ždímat nacucané pivní tácky, ale pak jsem se rozhodl pro více dobrodružnou variantu a vzal nás do Solidní nejistoty.

Ten podnik nemám a nikdy jsem neměl moc rád, hlavně kvůli lidem, kteří se v něm scházejí. Nicméně v poslední době tam začali opravdu dobře vařit, navíc jsem oplýval takřka otevřeným účtem a přesvědčením, že v námi zvolený čas budou ještě všichni fotbalisté, modelky, veksláci a zlatokopky ještě někde jinde.

Zpočátku to vypadalo dobře; v sále jsme byli téměř sami. K fungování obsluhy bych jednu nebo dvě výhrady měl (respektive dal bych jim jednu nebo dvě výpovědi), ale chápu, že ne každý pingl může být tak úžasný, jako boys z maloměstské hospody U Blva. O to skvělejší byl ovšem kuchařský team. Objednali jsme si toto:

-Tartar z čerstvého lososa prokládaný ciabattovým chipsem, přelitý lanýžovým olejem
-Hovězí carpaccio přelité čerstvým bazalkovým pestem, sypané parmazánovými hoblinkami
-Grilované kachní prsíčko přelité fíkovou omáčkou s bramborovým pyré, opečenými fazolovými lusky a smetanovým juss
-Medailonky z argentinské hovězí svíčkové obalené v domácí slanině s gratinovanými brambory
-Créme fresh s čerstvým ovocem
-Čokoládový dort

A všechno bylo naprosto stoprocentní. Povedlo se i víno, takže jedinou vadou na kráse byl fakt, že k vedlejšímu stolu si časem sedli přesně ti lidé, jejichž přítomnosti jsem se obával – hloupí a hluční troubové, kteří zjevně mají solidní peníze, aniž by museli nějak moc pracovat, ale chybí jim distingovaná elegance, kterou vyzařují ti opravdu úspěšní, bohatí a inteligentní. Naštěstí jídlo bylo tak dobré, že jsme jejich přítomnost dokázali celkem vytěsnit.

Pak jen návrat domů, F. jsem dal dárek a na oplátku jeden dostal (whisky, která byla tuším loni nebo předloni vyhlášena nejlepší singlemaltkou na světě) a pokojný spánek. Byl to hezký večer, ale rozhodně ne tak hezký, jako dosavadní dva (vlastně čtyři) roky. Mám se krásně!

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

11 thoughts on “Dva roky prázdnin

  1. PavelB: to samozřejmě nelze vyloučit, ale zatím nemám strach…

  2. PavelB: Ano, ona pověstná vyrážka sedmého roku. Na to včera kupodivu taky přišla řeč. Jen nevím, počítá-li se to od svatby nebo od začátku vztahu. No, pro jistotu si budu dávat pozor jak v roce 2012, tak v roce 2014, abych to nepropásla…vlastně 2012 bude konec světa, ne? To se rozhodně za krizi dá pokládat…

  3. lobo, F.: ja myslim, ze se muzete obavat jen te povestne a magicke krize po 77 letech! (pricemz neni zcela podstatne, jestli od svatby nebo od pocatku vztahu:)

  4. u nás říkáme džus a ne "juss" ale ze smeatany ho nikdá neděláme…

  5. psice: aby z toho pak nebylo 100 roků samoty!
    dalimil: ještě se máte hodně co učit:-)

  6. ten juss mě taky zaujal.a ze smetany?ale budiž.nedávno jsem viděl na silnici čerstvě vymačkaný juss z nějaké slepice. tak vlastně proč ne třeba ze smetany :-) ..

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>