Skoro jako by se vracel ten starý dobrý lobo&

Příspěvek poněkud, řekněme, easy.
Osvěžen přibližně třemi hodinami spánku, procitám. Kristova noho, říkám si, když mi do mozku dorazí obraz, zprostředkovaný nevěřícně roztaženými zornicemi. Moje postel je ozdobena kaluží červeného vína, ohlodanými kuřecími kostmi a drobky z pizzy. Co víc, přímo před mýma očima se nádech-výdech rytmicky zdvihá jedno relativně gigantické odhalené ňadro, a druhé činí totéž o pár centimetrů dále. Studuji rysy dívčího obličeje nad ňadry a už mi svítá. Nu ano, Ta Pravá. Zase.

Snad ani nemá smysl popisovat něco víc, ale když už jsem to nakousl… Jakousi podivnou shodou náhod jsme se setkali a přisedli si k jednomu velmi internacionálně obsazenému stolu v podniku, jehož jméno není důležité. Pokud si dobře vzpomínám, bylo nás devět, a reprezentovali jsme čtyři nebo pět národností. A celkem bez důvodu se popíjelo, a když se dopilo, přešlo se do podniku jiného.

Bylo mi celkem jasné, s kým z přítomných asi skončím na lůžku, takže jsem nic zásadního nepodnikal. Ba co víc, velmi dobře a zlomyslně jsem se bavil, když přítomný jednadvacetiletý (!) Francouz začal ztěžklým jazykem a strašlivou galskou angličtinou vyznávat lásku Té Pravé, vpíjel se do ní kolouščíma očima, snažil se o nenápadné dotyky atd. Dokonce, když Ta Pravá odešla na toaletu, poklepával jsem Francouze po rameni a uznale mručel Man, you really impressed her, believe me! Dalo by se říci, že jsem zlý.

Francouz nicméně z chování objektu svých tužeb vydedukoval existenci jakési náklonnosti ke mně, a rozhodl se mě coby nevítaného soka odstranit a společensky znemožnit – pojal plán mě opít a tím pádem vyřadit ze hry. Jak pomýlený nápad to byl, netřeba připomínat, tím spíše, že chlapec byl asi o tři hlavy menší a o polovinu lehčí než já, a tím spíše, že k opití zvolil becherovku, kterou můj organismus přece jen vstřebávat dokáže docela dobře. Po třech rundách bylo dobojováno, a já neprohrál. Málem mi bylo toho mladíka líto, když jsme s Tou Pravou společně zmizeli ve tmě směrem k mému příbytku.

Třešničkou na dortu a důkazem mých vyspělých strategických dovedností bylo to, že jsem Tu Pravou nechal žít v domnění, že jsem víceméně bez prostředků. Takže v hospodě jsem ještě svá piva zaplatil, ale cestou domů už investovala jen ona. S představou pozdní večeře v peřinách koupila pizzu, smažená kuřecí stehna a láhev červeného. Nebránil jsem se. A večeře to byla dobrá, byť lůžkoviny doznaly zmíněný jistý stupeň poškození a trochu nás rušily neustálé výhružné smsky od zákonitého partnera Té Pravé. Spát jsme šli v době, kdy svítalo.

Ráno řekla: Hm, takže teď se zase třeba měsíc neuvidíme, ty mi zase ani jednou nezavoláš, a pak se ti zase někdy budu muset ozvat já, opijeme se a dopadne to takhle? a já řekl, že mi to přijde jako dobrý nápad:-) Zlý, zlý, vím. Vyprovodil jsem ji na tramway, ještě si pohrával s myšlenkou, že jí řeknu o peníze na snídani, ale pak mi to přišlo přece jen trochu mondénní.

Morálka dnešní mládeže je, nebál bych se říci, špatná!

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

32 thoughts on “Skoro jako by se vracel ten starý dobrý lobo&

  1. …a navíc to vypadá, že sis vzal k srdci mé rady! ;-8

  2. allora: nebylo to citoslovce zvracení, že? :-)
    dalimil: moje řeč!
    Mek Bílová: a šlo to i bez ručníku:-))

  3. Ne, v pracovní době nezvracím. Byl to úžas křížený s pobavením :)

  4. allora: tak to se mi ulevilo:-)
    PJ: svat pravda. ty peníze na snídani jsem si přece jen vzít měl…

  5. Že by měla nezaměstnanost (byť i jen dočasná) až takový vliv na morálku?
    Ne, přece jen za to bude moci ten alkohol. A vrozené povahové vlasntosti. Že? ;-)

  6. :O)To byl smutnej příběh z dobrým koncem, navíc otevřeným………navíc toho frantíka vyřídit jeho zbraní…….

    Lobo , ty jsi pašák

  7. Hans: vrozené povahové vlasnosti, to je ono!!! takže teď už si dokážu omluvit všechno – tedy bude-li co:-))
    Chose: kdepak pašák, to jsou vrozené povahové vlastnosti!

  8. histoire triste :-) )))))Bravo, vrozené povahové vlastnosti Rulez…
    Konečně jsem se dnes taky usmál…

  9. a jaktože já stále spinkám s plyšovým medvídkem? vůbec to neni spravedlivý!

  10. Rogers: usmál? čemu, proboha? :-) ))
    Ta Neznámá: ale no tak! co já bych dal za medvídka! ale ty vrozené povahové vlastnosti…

  11. Muhaha, dal jsem si te dneska po raddarovi a opravdu jsem gurmansky vychutnal zmenu paradigmat.

  12. uaaah……tak to me dnes po ranu opravdu rozstiplo… :] huh…

  13. A nebohý francouzský mladík tam asi pořád ještě někde leží zpitý becherovkou ve škarpě…

  14. TN: nic si z toho nedělej, já zas spinkám se žlutou vopičkou…

  15. mb: já se nedávno probudila – z jedný strany kocour, z druhý tlustá(svalnatá) kočka – tam by se žádnej maník už stejně nevešel :-)

  16. partiovka: však mě znáš, změna paradigmat, to je moje…
    Quanti: i rozštípávání, to je taky moje…
    Jura: a to je vtipné, francouzského mladíka jsem dnes odpoledne potkal u naší školy:-) a nějak se ke mně neznal…
    enimen: však jsme tě nechtěli probudit!
    Akkon: plané řeči!
    anjin-san: hustej, řídkej, záleží, jak kdy…

  17. co k tomu rict? snad jen: Anobrž zlořečený jest fortelný, kterýž maje v svém stádě samce, činí slib, a obětuje Pánu to, což jest churavého. Nebo král veliký já jsem, praví Hospodin zástupů, a jméno mé jest hrozné mezi národy.

  18. ještě, že jsem spal pod postelí…!
    byl tam i Kohn Jerry!

  19. deep: jsou za tím dlouhá léta dřiny a odříkání!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>