Velká botová záhada

Teď mě bolí srdce; to jste chtěli?!

Obecně se ví, že moje paměť je od dokonalé stejně daleko jako fotka Jiřího Paroubka od titulní strany magazínu Forbes. Ale že jsou věci až takhle špatné, to jsem věru nečekal ani v nejčernějších snech. Což je samozřejmě rasistické přirovnání.

Je tomu již mnoho let nazad, co jsem si koupil vysoké modré desetidírkové těžké boty. Mám je rád a už ani nevím, jak dlouho náš vztah trvá; prostě dlouho. Botky jako by byly odrazem mě samotného – jsou rozvrzané, děravé, teče do nich, místy mají specifický odér, ale slouží přesto věrně a ze všech sil.

(Pro srovnání: Mně vržou klouby, nějaké otvory mám taky, teče do mě pivo nebo lightka, po dni v hospodě nebo hodině na squashi se také můžu zajímavým odérem pochlubit, ale přesto sloužím věrně a ze všech sil.)

Jenže co s takovými botami v třeskuté zimě, kdy se kovová špička mění ve virtuózní holomrazový mučicí nástroj? Vyměnit je za zimní, s nějakým fešáckým kožíškem! A to přesně jsem udělal. Nebo taky neudělal, jak se záhy dozvíte.

Víš, řekl jsem svému kancelářskému souputníku Jirkovi, já mám pocit, že jsem si asi nějaký zimní boty koupil, protože už mě nebavilo mít zmrzlý prsty. Ale nevím, jestli to bylo loni nebo třeba před pěti lety; takže nevím, jestli je ještě mám. A pokud je mám, tak nevím, kde jsou. Protože jsem ženatý a v chodbě, kde by normálně byly, nejsou.

Čekal jsem politování nebo výsměch, ale ukázalo se, že Jirka na tom není o mnoho lépe. Mně tohle menežuje přítelkyně, svěřil se. Prostě v nějaký okamžik roku se mi z předsíně ztratí letní boty a objeví se tam nějaké zimní, které si nepamatuju, ale protože mi jsou, tak je nosím. A to až do doby, než se v nějaký okamžik roku ztratí a místo nich se objeví nějaké letní, které si nepamatuju, ale protože mi jsou, tak je nosím.

Potřebuju, aby mi ostatní muži řekli, že je to normální. Nebo aby mi aspoň naznačili, kde ty boty mám, mám-li je.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

17 thoughts on “Velká botová záhada

  1. To je absolutně normální v generaci o jednu zpátky. Máti takhle tátovi menežuje boty už léta. Dodneška nepochopím, jaktože může máti jen tak nakráčet do obchodu, koupit mu boty a tátovi jsou, netlačej a ještě v nich chodí.

    Můj manžel si boty kupuje sám a je to srovnatelné s porodem; ať mi nikdo nevykládá, že my ženy jsme strašné na nákupech. Stráví tím minimálně tři odpoledne a obejde celé město.

  2. squire: já si taky boty kupuju sám – a rád; jen nevím, co se s nimi potom děje:-)

  3. já ty tvoje sněhule jasně vidím před sebou. teda, ne že bych je měl. jsou takový běžový a maj‘ hnědý tkaničky.

  4. Kancelářský souputník je klikař!:)Pokud má milenec jeho ženy stejné číslo nohy jako on, je za vodou :) ))) A Ty by ses nad tím měl taky zamyslet. Nebo rozbít milenci F. držku, protože se při vstupu do bytu nepřezouvá :) ))

  5. partiovka: a jseš si jistý, že je nemáš? :-)
    dalimil: já ne. ty ano?
    Raven: nikdo nemá stejné číslo nohy jako já!

  6. Černé Skechers, kotníčkové, ne zcela s kožíškem, ale vypadají zimně. Jiné jsem v naší bototéce nenašla (což je divné, protože i ten partiovkův popis mi zní povědomě).
    A nemusíš si hned stěžovat, budou Vánoce, mám toho moc, příště stačí naklást dotaz a bude ti zvednut :-)

  7. F.: ty jsi poklad, já to říkám pořád – proto tě tak miluju:-)

  8. cywe, mám to lautr stejný! úplně doslova. nicméně ale zhruba tuším, kde máme doma "bototéku", jednou jsem ji doma omylem otevřel.

  9. pr démon: nepochybně jsi zrovna hledal víno nebo vývrtku nebo něco podobného:-)

  10. ehm, mam to take stejne, coz naznacuje, ze bud nejde jen o muzsky problem, nebo mam ja problem s muzskymi hormony. Nicmene musim rict, ze to ma i prijemnou stranku veci; jako kdyz jsem tenhle podzim hledala v hromade krabic sacky do vysavace a nasla uzasne cervene botky!

  11. psice: v tom případě jde zjevně o problém globálních rozměrů a divím se, že se mu nevěnuje nějaká mezinárodní konference!

  12. nosné myšlenky nevedusouhlas s psicí… občas taky takhle nějaké najdu, nebo si myslím od pohledu, že jsou dcery a ono ne, prý jsou moje. Jinak když doma něco hledá muž, vždycky se ho ptám – a ty s námi bydlíš jak dlouho, že nevíš, kde to máme?

  13. alenec: nebuď na manžela tak zlá! kdo si má všechno pamatovat? :-)

  14. ja som sa po nasnezeni rozhodol tiez prezut obutie; nasiel som dva pary priblizne rovnako znosenych tazkych zimnych topanok, po dokladnej obhliadke som zobral snurky a vnutro z jednych (tych co uz mali predrate podrazky), skombinoval s druhymi a zas mam co nosit :-)

  15. já mám boty
    z umělý hmoty
    když je mokro
    klouzají
    já ty boty
    z umělý hmoty
    opatřím hřeby
    potají
    (rovněž kanibalizace, umělecká)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>