Život je příliš krátký na to&

…abychom pili špatná vína!
Tak tohle prohlášení včera vyřkl sympatický francouzský dovozce na ochutnávce beaujolais. A já jsem na souhlas asi šestkrát kývl a obrátil do sebe další skleničku. To máte tak – ve firmě, která z Francie do Česka dováží vína a podobné věci, pracuje Klárka, čarokrásná sestřenice mojí někdejší pracovní kolegyně Lenky. A já od ní na včerejší ochutnávku dostal čestnou vstupenku.

Představte si tedy takové relativně komorní shromáždění. Experti na víno se předhánějí ve vyjmenovávání všech těch poetických přívlastků, která se k vínům váží, a obsluha v pravidelných intervalech otvírá další a další lahve. Celkem bylo představeno dvanáct druhů beaujolais, a všechny bylo třeba ochutnat.

Někteří z přítomných z každého vzorku jen usrkli a zbytek vylili – slabihoudi! To já jsem všechno ochutnal poctivě a každý další vzorek mi chutnal lépe než ten předchozí. Smutné na tom bylo, že akce začínala v deset dopoledne, takže okolo půl dvanácté jsem se už potácel Václavákem, lehce ovíněn a lehce přejezen.

Ovšem i v takovém stavu jsem dokázal zvládnout nutné nákupy v New Yorkeru. Takže opět mám skříň o něco plnější.

Odpoledne jsem se povaloval, odpočíval a v klidu trávil. Navečer přišel čas jít potrápit tělo do posilovny. Měli byste mě vidět – na důkaz toho, že už to s bodybuildingem myslím upřímně, jsem zainvestoval do nového outfitu, a popravdě řečeno, bílé tričko s nápisem Germany a kožené bezprstové rukavice Mad Max ze mě dělají zcela nového člověka.

Bohužel v naší posilovně není nikdo, kdo by to dokázal náležitě ocenit, tedy nepočítám li toho kudrnatého mladíka a toho brýlatého pána středních let.

Večer jsem ještě zvažoval, zda nemám vyrazit někam za hříchem. Ale pak jsem to zavrhl – přeci jen jsem v zásadě slušňák. Do půlnoci jsem pobíjel skopčáky v Return to Castle Wolfenstein. O půlnoci jsem si řekl – dost! Jdu spát! O deset minut později jsem Wolfensteina zapnul znovu a jen silou vůle jsem se přemluvil, že budu hrát jen do jedné…asi se vracím ke šťastným okamžikům závislosti.

Celou noc se mi zdál, že běhám, skáču, střílím, nabíjím a střílím. Jsem z toho úplně vyčerpaný…

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

16 thoughts on “Život je příliš krátký na to&

  1. ach, ze slov jako je bodybuilding a kozene bezprstove rukavice mi je spatne…

  2. a to jsi ješrtě zapomněl zmínit smilstvo na mé nejsladší a následnou konzumaci mléčného koktejlu!

  3. Karl: to je v pořádku. Znám ale takové, které zmíněná slova vzrušují. Považ!

  4. Máš ještě nějakou jinou pěknou koženou věc? Pokud ne, doporučuju růžová kožená tanga značky Ocelová Marta, svaly pak teprv vyniknou a partnerku oslníš, jako žádný jiný.

  5. Karl: jseš děvka! :-)
    enimen: a ještě jsem zapomněl zmínit tvoje hrátky s Boženkou…
    Akkon: je.
    Drussila: když mně tanga nesluší!

  6. V aktálním čísle časopisu Reflex jsem na str. 70 nalezl informaci,že divadlo Minor chystá unikátní divadelní představení "Čtyřlístek versus Lobo".
    A tak se ptám,co lze od představení očekávat ?

  7. dalimil: o to tedy nic nevím…stejně by mi Bobík dal přes hubu.

  8. ale zase budeš vědět,co nosí Fifinka pod sukní,protože "nějaký trenýrky mít musí"

  9. Fifinka zásadně naostro. říkal mi to pan Němeček, když jsem se ho na to ptal…

  10. Hans: z takovych mi je taky spatne!
    lobo: priznavam se!

    ps: zrovna testuji pripojeni via CDMA a je to uuuzasne, jsem nadsen!

  11. tisková opravaa jak jsem si uvědomil, na tričku nemám napsáno Germany, ale Deutschland.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>