Když to už nejde upolykat

Rozlučka se svobodou, ou, ou!

Mám doširoka otevřenou pusu, vyvrácené čelisti. Kamarád Sob zamíří a velký panák Jack Daniels mi přiletí do úst; něco upolykám, něco mi steče po bradě na tričko. Húa! Ostatní členové naší bandy se radují z mého úspěchu a sami se s otevřenou pusou derou před kamaráda Soba; osazenstvo ostatních stolů si není zcela jisto, co si o tom má myslet.

Aby bylo jasno: Kamarád Sob v pátek rozšíří řady ženáčů. Jeho svědek se mu rozhodl přichystat důstojnou rozlučku se svobodou. A protože svědkem není nikdo jiný než kamarád-právník, od začátku bylo jasné, že nepůjde o dýchánek, kterého by se běžná civilizovaná osoba chtěla zúčastnit.

Večírek v zahradním restaurantu měl dva základní pilíře úspěchu: Grilovanou prasokýtu a alkoholovou brokovnici. Kampak na nás se striptérkami, koho to zajímá? Obsluhy brokovnice se ujal sám oslavenec Sob a po několika rozpačitých výstřicích, kdy většina stříleného alkoholu končila na tváři či kalhotech popravovaného, se stal skutečným mistrem a panáky do našich úst umisťoval s clintoeastwoodovskou jistotou.

(I když si zase nemyslete, že vystřelený panák rovná se vypitý panák; to ne – po pár prvních kolečcích jsme všichni byli ozdobeni vůní různých alkoholů, vsakujících se do našeho šatstva či vlasového porostu).

Jsme mladíci uvědomělí a rozvážní a záhy jsme zjistili, že naplňovat brokovnici po panácích je ekonomicky i časově neúnosné, mnohem lepší bude koupit si rovnou flašku. Nebo víc flašek. Málokoho potom překvapí, že když došlo na konečné vyúčtování s obsluhou, zjistilo se, že náš devítičlenný kolektiv má na lístku věci v souhrnné hodnotě takřka 10.000 Kč… Kamaráda Soba ovšem lze tímto považovat za ke svatbě způsobilého!

V sobotu dopoledne mě probudily podivné kočičí zvuky. Kolem našeho domu se rojí koček myriády a neustále vřískají, mňoukají, krákorají a kvičí. Už jsme si na to takřka zvykli. Ale tahle sobotní kočka vydávala přesně to samé pískání jako slavný detektor pohybu ve filmové sérii o Vetřelcích – a věřte mi, když se probudíte s těžkým srdcem, není tohle ten zvuk, který byste chtěli slyšet.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

12 thoughts on “Když to už nejde upolykat

  1. F.: pravda, málem bych šel na svatbu někoho jiného!

  2. ta brokovnice je dobrá, těch dvanáct zelených ještě lepších.

  3. JK: podle inicál předpokládám, že můj blog konečně navštívil Ježíš Kristus! už bylo načase…

  4. sakra… vo čem mám psát? předběhnul si mě.. :-)

  5. baryk: tvůj pohled na věc bude jistě zábavnější a poučnější!

  6. to je tuze krásná pánská hračka! skoro se nabízí možnost střelby i do jiných tělesných dutin:) btw. prodává se i obdoba kokainové střelnice? nebo hašišový molotov?:)

  7. psice: jiné tělesné dutiny jsme ušetřili – jak jsem psal, jsme uvědomělí a rozvážní!

  8. "Muž od chlapce se liší pouze cenou svých hraček", říká se. Troufám si tvrdit, že muž od chlapce se liší pouze cenou svých hraček a rozdílnou municí :) )))Muži holt stříkací pistolky nabíjejí ostrými! ;)

  9. Raven: aby ses stal mužem, musíš mít ostře nabito:-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>