Zima v dobré společnosti

Jo, kdyby tak!
Neděle pro mne v poslední době přestávají mít to kouzlo, co mívaly. Ta včerejší nebyla výjimkou: Po obědě jsme si s bratrem Jendou plivli do dlaní (každý do svých), chopili se nějakého toho nářadí a pár latí a vyškrábali se na střechu babiččiny garáže.

Ta víkendová vichřice oné střeše totiž příliš neprospěla, takže bylo potřeba to celé nějak přitlouci k sobě, upevnit a zaflikovat. Budiž, žádná velká zábavička, ale proč ne. Pak ale přišla ta horší část – potřeba udělat nějaké opravy a úpravy i v ohradě pro slepice. Já i Jenda slepice svorně nesnášíme, svorně nesnášíme i tu jejich ohradu, jejíž podloží tvoří vrstva sraček. Takže když bylo hotovo, naše nálada byla ještě níž než rtuť nedalekého teploměru a naše boty měly do svého původního vzhledu hodně daleko.

Co hůř, jakási nevyslovená společenská povinnost nám ukládala zajít na chvíli na návštěvu. Bohužel zrovna včera byly návštěvní podmínky celkem otřesné. Babička měla jednu z těch nálad, kdy káže o věcech, které se dozvěděla na Nově a v Blesku, na časově neomezenou (proč?!!!!) návštěvu přijela i její starší sestra, která je ještě senilnější, a naneštěstí se objevily i dvě z našich sestřenic. Ta šestadvacetiletá teď dělá někde u pásu, ta třináctiletá se prokousává odhadem tak šestou třídou zvláštní školy. Postavte tyto čtyři exempláře ženského rodu vedle sebe, nechte je mluvit (nejlépe všechny najednou), a máte před sebou něco, vedle čeho španělští inkvizitoři vypadají jako milí a srdeční chlapíci.

S Jendou jsme tam vydrželi ani ne dvacet minut. Pak jsme se na sebe podívali, kývli a prohlásili, že jdeme na pivo.

Nechtělo se nám až do nejmilejšího podniku, takže jsme se uchýlili do blízkého baru. Atmosféra tu byla absolutně odlišná, ale o nic veselejší. U baru seděl jeden alkoholik středního věku. U tří stolů seděli tři další. Všichni mlčeli, kouřili, upíjeli a v televizi sledovali jakýsi nadmíru špatný válečný film. Sedli jsme s Jendou ke svému stolu a polohlasem, který v té ztichlé putyce zněl jako fotbalové skandování, jsme začali rozebírat své oblíbené téma.

Jak to, sakra, uděláme, abychom zbohatli. Už nad tím spekulujeme dost dlouho a pořád nic – asi fakt nebude jiné řešení, než ta bohatá nevěsta:-)

Ještě pár takových nedělí a začnu s láskou vzpomínat na dobu, kdy jsem v neděli musel do práce!

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

18 thoughts on “Zima v dobré společnosti

  1. Naše babička je na tom podobně, až na to že už si přestala kupovat i blesk a čte jen TV magazín.

  2. r1: takže si to peklo dokážeš představit ještě o hodně lépe, než ostatní…

  3. jejda, to znám, bohužel mám taky příbuzné
    tak si říkám, že být sirotek vůbec může být docela fajn

  4. sistr: počkej počkej, máš přece v rodině Láfa a skoro i Mek Bílovou:-)))

  5. my s láfem čteme taky jenom blesk a TV magazín, já si k tomu někdy přikoupím tinu a láf zase leo. a jak je nám dobře!

  6. Náhodou, citáty z Blesku a Novy sou mnohem lepší než vlastní rozumy a poznámky vo tom, co máte dělat. Zvlášť když ty vlastní rozumy vycházej z podobnejch zdrojů – babka viděla na ČT 2 aerobic a vod tý doby poslouchám třikrát denně, že bych si měl jít zahopsat :)

  7. antirespirant: pusť babce nějakej dokument o hospicích:-)

  8. lobo: Ehm, k tomu Chrysleru… oni nám ho nějak nechtějí půjčit… ale… no… Hope dies poslední.

  9. já v neděli prohrál v ruletě…ještě pár takových nedělí a začnu chodit do práce!

  10. ad Láf a Mek: Láf je světlá výjimka, podezírám ho z toho, že je adoptovanej
    Mek Bí je fajn holka mj. určitě i proto, páč nemá naše blbé geny

  11. Tento smutný příběh mi připomíná mou babičku, kterážto mi při poslední mé návštěvě vyložila celý pohnutý příběh Veroniky Žilkové… Fakt jest, že je ovšem obdivuhodné, jak dokáže z celého toho bleskového balastu vybrat jen to podstatné, za půl hodiny byl jsem v obraze. Pak se mnou ještě vedla plamennou jednosměrnou diskusi o nejkurióznějších účastnících soutěže 1 proti 100 za poslední měsíc, tu jsem si však už připadal velmi neznale:(

  12. Mek Bílová: tušení, no.
    sistr: tak si u rodičů zjisti, jak to s Láfem je…
    Ondřej: ano, 1 proti 100. a některé vybrané seriály jihoamerické provenience. to je přesně ono.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>