Konečně mi je tolik jako Ježíšovi!

Když mu bylo třicet jedna…

Předpokládám, že většina z vás je světem protřelá a tudíž jste obeznámeni s konceptem tzv. party řízečků. Jde o řízky, lhostejno zda kuřecí či vepřové, jejichž zásadní vlastností je fakt, že jsou malé. Pět, šest centimetrů v průměru. Tudíž jich lze zkonzumovat de facto neomezené množství.

Podivnou shodou okolností jsem o uplynulém víkendu slavil své jednatřicátiny. A než mi začnete gratulovat, musím vás zadržet – poctiví čtenáři dobře vědí, že narozeniny mám koncem prosince, jen s jejich oslavou otálím každý rok déle a déle a letos jsem zatím překonal všechny rekordy.

I sezval jsem několik málo nejbližších duší do restaurantu U Blva a s číšníkem Pavlem se pár dní předem domluvil, ať mi nachystají dostatečné množství party řízečků. A ještě pár kilo uzeného, aby bylo co zakousnout, až řízky dojdou. Ovšem do svých výpočtů jsem nezakalkuloval následující fakta: Pavel se ve skutečnosti jmenuje Pavol, má pohostinnou slovenskou duši a má mě rád.

V sobotu po šesté hodině jsme se plus mínus sešli, včetně všech populárních vedlejších postav z tohoto blogu – F., enimen, kamarád-právník s Irčou, kamarád-sklář, sládek jamon, lojer, kamarád Sob s Eldou, Petzka s Evženem Humlem, Kosárkova Dana… ti všichni byli přítomni a počali mě zasypávat hodnotnými dary. Ve snaze se jim odvděčit jsem velkopanským gestem přivolal opodál očumujícího Pavla a instruoval ho, ať přinese řízečky.

Pavel na okamžik zmizel v kuchyni, a pak se neobjevil, protože ho nebylo za tácem řízků vidět. Ano, píšu řízků. Fláky masa, rozlohou se blížící Monaku, byly dokonalou ukázkou toho, jak my venkované žijeme chudě a střídmě. Zalapal jsem po dechu, ale nebylo mi to nic platné – Pavel nemilosrdně položil tác na stůl, zespoda šikovně vyztužený několika štěrkopískovými tvárnicemi, aby se zamezilo nebezpečí prolomení.

To ale nebylo všechno. V závěsu za Pavlem klopýtala jeho dcera Domina, obtěžkána tácem číslo dvě, co do obsahu naprosto totožným. Protože na našem stole už nebyl místo, položila ho na betonovou římsu, v níž se začaly rázem tvořit jemné trhlinky.

Po počátečním ohromení jsme se každý jednoho či dvou řízků chopili a museli uznat, že čím jsou větší, tím jsou lepší. Někteří dokonce optimisticky zadoufali, že to dokážeme sníst (ještě ovšem nevěděli o tom uzeném). Jenže Pavel vytáhl z rukávu další obludný trik. Znovu se zanořil do kuchyně, a pak k našemu stolu za pomoci Dominy dotáhl něco, co vypadalo jako rekvizita z válečného filmu, kde se masovém měřítku bojovalo plamenomety.

Lobo, a tohle máš od naší hospody! Řekli jsme si, že když máš tak rád pečený žebra, tak ti jich pár připravíme!

Nebudu vám lhát; v rychlém sledu jsem do sebe vpravil pár žeber, pár piv, pár řízků a pár panáků a pak jsem na všechno slastně zapomněl. Takže kupříkladu nevím, že kamarád-sklář prý někdy po pátém decáku pirátského kapitána tančil na židli. 

A zvláštní je, že byť jsem se před konzumací alkoholu (a během ní) prokazatelně dostatečně najedl, stejně mne druhý den držela ve spárech kocovina a několikrát jsem zemřel a pak se zase do svého těla vrátil.

Aspoň jsem ale nedopadl jak tenhle chlapík…

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

16 thoughts on “Konečně mi je tolik jako Ježíšovi!

  1. Tož gratulace k přežrání, vyhovět instinktům lovce mamutů je vždy zážitek.

    Jen jsi mě trochu překvapil tím číslem… čistě podle textů bych ti hádala spíš k pětatřiceti.

  2. squire: Ano, působí tak vyzrále! Doufám, že mně podle textů hádáš jednadvacet…a "ano" je za všech okolností správná odpověď ;-)

  3. Hm, mládí v prdeli a do důchodu daleko:-))
    Řízek zajídat uzeným a přikusovat k tomu žebra – tomu říkám oslava!

  4. Ježíši (31), tak teď jsem se podívala na to video. Je to strašně nechutný a strašně vtipný. A víš, proč jsi tak nedopadl? Protože když poslední dobou slavíš narozeniny, tak jsem těhotná nebo kojím – to je sázka na jistotu, zdá se.

  5. Drsné video. Ale s tou slovenskou duší jsem si vzpomněla, že podobně to vypadá, když přijedeme s přítelem za jeho rodinou na východní Slovensko. :-D

  6. squire: pětatřicet? teď jsem zhrzen.
    Sejra: já si nestěžuju, oslava se mi líbila:-)
    F.: přesně tak, kdy jsou ty doby, kdy se o mne nikdo nestaral a já se pak válel po křižovatkách a propadal střešními okny do aut? :-)
    Šárka: copak východní Slovensko, to je lokalita pro nejotrlejší!

  7. není nad to se přežrat. Jak kdysi zpívala Darinka "prežranie mám zo všetkého najradšie"

  8. ten klip spíš připomíná kamaráda právníka a o tanci na židli taky nic nevim… :-)

  9. To je zatím snad nejsmutnější příběh. Celé sobotní dopoledne jsme uvažovali, zda se k vám nepozvat na návštěvu, ale pak nám to přišlo blbý takhle narychlo a zvolili jsme za svou první letošní procházku trasu Rýmaně – Mníšek – Stříbrná Lhota – Řevnice, kterou jsme v sobotu odpoledne taky absolvovali. Ani nevíš, jak rádi bychom se pozvali na řízek a na uzený! :-)

  10. Paželv: Taková škoda, že jste tak stydliví! Příště neváhat, pozvat se! My už nikoho nezveme, protože po opakovaných pozváních, která zpravidla nejsou vyslyšena, jsme rezignovali a spoléháme na to, že kdo nás opravdu chce vidět, překoná ostych a pozve se sám. Tak rychle, rychle, než tady bude další křikloun…

  11. Vidim, ze budu muset "znasilnit" krale Miloslava, aby nas taky nekdy objednal na takovouhle audienci k vam na panstvi, my masozravci tomuhle rozumime :-)

  12. squire: hrd jsem!
    Desperádo: copak Darinka…asi jí Karel nabídl pořádný kus masa!
    baryk: zeptej se Irči:-)
    paželv: ale to je veleškoda! vy byste byli platnou posilou! nestyďte se a přijeďte kdykoliv!
    marosh: když přivezeš malinovici… :-)

  13. pan ma pekne zmlsanou tlamu,koukam:) nicmene mam na Slovensku objednano ;)

  14. buď rád, že sis neobjednal třeba kuřecí křidélka…v měřítku vašeho restaurantu by z toho bylo hejno smažených labutí!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>