Nejasná zpráva o výletu do Němec

Pýcha a před sudem
To, jak moc se na Oktoberfest těšíme, se dá odvodit například i z toho, že na dálnici mezi Prahou a Mnichovem dvakrát předjedeme Porsche 911. Což není špatné, uvážíme-li, že naším dopravním prostředkem je postarší Ford Transit, kterého si lze se sportovním automobilem splést jen stěží.

Je nás v autě celkem šest, znáte jen mne, takže představováním zbytku výpravy nemusíme ztrácet cenný kyberčas. Důležité je, že všichni jsme mladí, sympatičtí a k pivu afinitní. Krátce po poledni vcházíme do areálu a je nám jasné, že dobře to dopadnout nemůže. Kdyby se někdo ztratil a nepovedlo se nám navzájem dovolat, sejdeme se u tohohle bankomatu, říká jeden z kolegů, a je to poslední souvislá vzpomínka a souvislá věta z celého výletu.

Když jsem na Oktoberfestu byl poprvé, přesně před deseti lety, zarazilo mne, jak se všude válí ožralí Japonci. Letos zatím nikde žádného nevidím – ale jen co se zanoříme do prvního stanu a objednáme si gut, besser, Paulaner, všímám si, že u vedlejšího stolu bezmocně polehává partička mladých Indů. Jejich partnerky je rozpačitě budí a pokoušejí se je odtáhnout do bezpečí, ale přestáváme si jich všímat, protože k nám míří číšnice a v obličeji má vepsanou jedinou otázku: Kolik tupláků?

Asi jste zaznamenali, že když jsou někde fotky číšnic z Oktoberfestu, většinou se jedná o topmodelky křížené s pornohvězdami. Štíhlé, blonďaté, prsaté a s dvanácti tupláky v náručí. To je samozřejmě laciná propaganda. Naše číšnice vypadá úplně jinak – ve skutečnosti si na okamžik myslím, že kvůli nějakému historickému nedopatření do našeho stanu připlula bitevní loď Bismarck. Ale co jí chybí na půvabu, to dohání svými schopnostmi distribuce piva. První tuplák ve vyprahlých českých hrdlech jen zasyčí – a co dál?

Jsme turisté a času je málo, tak se rozhodujeme toho zkusit co nejvíc. Míříme tedy do dalšího stanu. Je jím legendární Brau Rösl a čeká na nás šok: Zatímco při mé poslední návštěvě se na Oktoberfestu začalo zpívat a tančit na stolech kolem sedmé večerní, tady už lidé na stolech jsou – a to je velmi časné odpoledne. Posedíme, popijeme a jdeme o stan dál. A pak znovu a znovu; občas piva proložíme konzumací nějakého preclíku či klobásy či kuřete, pár minut dokonce i pramálo uvěřitelným způsobem tropíme neplechy na dětském autodromu.

Náš původní plán počítal s tím, že zůstaneme až do zavíračky, tedy do jedenácti. Ale už mezi sedmou a osmou je jasné, že jsme u konce s dechem. Pět tupláků se trénovanému pivaři může zdát jako směšně málo, ale přeci jen – mezi tím, co se točí v běžné české knajpě a tím, co dostanete v mnichovských stanech, je rozdíl celkem diametrální. Sedáme do Transitu, odpočatý řidič startuje a my ostatní okamžitě usínáme. V Německu se budím jen na chvíli; u poslední pumpy si z neznámých důvodů kupuji nanuka – a pak zase šťastně usínám.

S většinou výletníků se blábolivě loučíme v Praze mne řidič dováží na maloměsto kolem půlnoci. A celý další den je mi krutě nedobře. A půlku dne dalšího taky. Ale víte co – kdyby mi někdo řekl, ať jedu zase, nebudu váhat ani vteřinu.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

12 thoughts on “Nejasná zpráva o výletu do Němec

  1. Takže dobře-li počítám, minimálně pětačtyřicet dobře utracených euro. (za to pivo, tuplák byl letos za devět?)

    Šéf mého manžela, poloviční Japonec, si bral dovolenou, aby tam mohl jet:)

  2. squire: tuplák byl plus mínus za devět, ale obsluha stejně automaticky zaokrouhlovala na deset… ale kdo by při takovéto akci hleděl na náklady? :-)

  3. chudák majitel, dvakrát po sobě píchnout s p911, to muselo cestou na okroberfest mrzet

  4. extláča: po prvním předjetí na to dupnul, aby nám ukázal, kdo je pánem… po druhém předjetí už rezignoval, zřejmě v obavách z Kobry 11

  5. Chudák šofér. Nejspíš musí být královsky placen. Já, jako člověk známý kladným vztahem k pivu, bych asi nemohl tuto funkci plnit:-(

  6. Sejra: také jsem ho litoval, ale nesl svůj osud statečně:-)

  7. extláča: pod to se ovšem musím dosud roztřesenou rukou podepsat!

  8. pořád si kladu filosofickou otázku, proč když je lidstvo vybaveno mozkem, dělají chudáci lidi takové věci (že by byl ten mozek na celé lidstvo jenom jeden ?)

  9. lobo: za to může těch 85% mozku, jejichž činnost dosud není zcela zmapována!

  10. myslíš jako, že 15 procent pracuje PRO člověka a zbývajících 85 procent PROTI, to se pak nedivím, takové přesile musí jedinec podlehnout

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>