Nevánoční nevečírek

Mladík v odboji

Znělo to tak lákavě! Jedna středně velká a středně zlá firma, pro kterou jsem kdysi cosi skvělého spáchal, mi zaslala pozvánku na svůj vánoční večírek. Blahem jsem se zatetelil jako vzduch nad Mohavskou pouští, protože vánoční večírky jsou na seznamu věcí, které mám rád.

Kubánský jídlo! Kubánská kuchyně! Kubánská hudba, přesvědčoval jsem kamaráda-právníka, ať jde se mnou. Byla to ztráta času, protože souhlasil už v podstatě v okamžiku, kdy jsem ho oslovil. Takže jsme se těšili dva.

Dlouho očekávaný den nastal v první polovině tohoto týdne. A cca tři hodiny před zahájením večírku mi kamarád-právník zmučeně telefonoval, že má horečky a kdesi cosi, zkrátka, že se takříkajíc stahuje ze soupisky.
Provedl jsem rychlou selekci všech svých dostupných přátel a známých. Kdo je teď v Praze? Kdo pije alkohol? Kdo zrovna neprochází nějakým krizovým obdobím? Kdo není nemocný? Kdo nehlídá malé dítě? Vhodných adeptů jsem našel velmi málo, leč zahájil jsem telefonní operaci. A dozvěděl jsem se zajímavou skutečnost.

(Skok do roku 2002: S enimenem a partou dalších zhruba 17 mladíků a dívek uvolněných mravů obýváme byt na Královských Vinohradech. Jednou, asi ve dvě ráno, nás telefonicky probouzí gotcha, toho času žijící o patro nad námi. Rozvolněně nám sděluje, že je v nonstopu ve Slezské a že nás očekává. Já i enimen si natahujeme svrchníky přes svá pyjama a za čtyři a půl minuty už si dáváme s gotchou pivo.)

A teď zpět do roku 2011. V ještě slušnou hodinu jsem obvolal pár lidí a nabídl jim dostatek jídla, pití a kulturního vyžití zdarma. Oni mi oplátkou nabídli nejrůznější výmluvy, proč to nejde. Což je podle mne velmi pádný důkaz, že moje generace je už za zenitem (anebo, což je pravděpodobnější, že nemám gotchovo kouzlo osobnosti).

Každopádně nakonec se přítel v nouzi našel a stal se jím Paželv. Byl jsem šťasten. Ale jen do doby, než jsme spolu dorazili na místo konání. Počet návštěvníků asi pětinásobně přesahoval kapacitu baru. Bylo mi předem jasné, že si nikam nesedneme. Ale že si nebudeme moci ani nikam stoupnout? Navíc chyběla šatna, takže jsem si neměl kam dát bundu a notebook. Ještě navíc navíc nebylo jídlo a pitiva bylo poskrovnu. Zkrátka prohra na všech frontách.

S Paželvem jsme rychle zvolili plán B. Ten, pokud byste ho snad někdy chtěli použít, spočívá v rychlém vypití jednoho drinku, opuštění večírku, odchodu do hospody a objednání studených piv a pečených žeber. A nakonec to byla velmi dobrá volba.

Čím chci poděkovat Paželvovi a sebe pochválit za to, že zřejmě jako první v dějinách bloguje.cz jsem zvládl sepsat příspěvek, obsahující jména tří kdysi velerenomovaných bloggerů a zmínku o Mohavské poušti.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

5 thoughts on “Nevánoční nevečírek

  1. Protože jsi mne nezmínil ve výčtu pouští, mohu k tomu říct jediné, nemáš se stěhovat někam do maloměsta. Pak seš takhle sociálně neukotvený.

  2. extláča: nezmínil, protože jsem se s tebou nikdy neopil:-)

  3. vánočních večírků je bohužel přetlak. a zvládnout všechny by znamenalo v mém věku riskovat život! :-)

  4. 2Lo: A víš proč ? Protože tvoje maloměsto je na jiný rychlostí silnici než moje a tak to taky zůstane, húa ?
    2Ba: jsem uprostřed chřipky a cejtím se jak SV v červenci a děkuji Bohu za to, že ze své pozice bezvýznamného pěšáka nemám povinnost nějaké večírky oblézat

  5. baryk: není to horší než léto, kdy má každé dva dny někdo z našich kamarádů narozeniny:-)
    extláča: jen jestli z tebe nemluví chřipka!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>