Dva psi, čtyři psi, osm psů, mnoho psů&

Nejen zajícova smrt.
Včerejšek byl jedním z oněch dní, kdy jsem otevřeně litoval, že jsem se dal na studium žurnalismu, které mě ve svých důsledcích na pár let zařadilo do kolektivu jednoho respektovaného celoplošného deníku. Onen deník totiž v pátek pořádal vánoční večírek, a kromě zaměstnanců současných byli zváni i ti minulí.

I zamnul jsem si ruce v radostné předtuše hodokvasu.

Moje ve zmíněném periodiku stále pracující krásná kamarádka Lenka se mi stala společnicí, a bok po boku jsme krátce po osmé večerní vstoupili do Tlusté Koaly, kde se celá taškařice měla odehrávat. Řeknu vám, původní skepse nás celkem rychle opustila: Stůl zcela vzadu přetékal vybranými lahůdkami a byl průběžně doplňován, takže i nejzdatnější jedlíky po čase postihl pocit marnosti. Zdarma byly k dispozici tři kategorie nápojů – nealko (zřejmě na umytí rukou), pivo (české i několikeré zahraniční) a víno (červené bylo australské, bílé jsem neokusil, tedy neidentifikoval).

A pomalu se dostáváme k tomu, proč se dnešní písanka jmenuje tak, jak se jmenuje. Přitahován nevyzkoušeným, nechal jsem se zlákat ke konzumaci australského piva Two Dogs. Řeknu vám – pro mě to byl jasný vítěz celého večírku! To pivko totiž chutná tak, že vůbec nepoznáte, že to pivo je. Chutná skoro jako sprite nebo něco podobného. Ale má 4,5%, což z něj činí nebezpečného soupeře.

Takže jsem střídavě pocucával Two Dogs, staropramen a to skvělé australské červené, konverzoval s různými kamarády a postupně propadal do hlubin nevědomí. Zdatným sekundantem mi byl kamarád, kterému můžeme říkat třeba Ondřej, protože se tak opravdu jmenuje. Je to můj spolužák, na palubu deníku nastoupil teprve nedávno, je vtipný, ušlechtilý, vyzbrojený nekonečnou zásobou citací z klasických filmů, scének a písní, a navíc kdysi náhodou našel můj blog a identifikoval jeho autora, a od té doby mi neustále vyčítá, že jsem se o něm ještě nikdy nezmínil.

S Ondřejem jsem tedy strávil asi nejvíce času ze všech přítomných, a postupně jsme se dostali tak daleko, že jsme konverzovali jen v citoslovcích Tramtadadá a Bambabambabambambabamba. Inu, mladí intelektuálové. Bohužel, někdy znatelně po půlnoci Ondřej scénu opustil. Mě se pokusil ošálit průhlednou výmluvou, že pro něj přijela přítelkyně, a když se jako ohař plížil k východu, ještě pro jistotu mumlal To je zajímavé, že máme takhle po půlnoci školu…

Mohly být asi tak dvě ráno, když jsem scénu opouštěl i já s Lenkou, což se samozřejmě neobešlo bez vodopádu rádobyvtipných poznámek ostatních. Lenko, dej si na něj pozor! Lobo, dej si na ní pozor! Lenko, dej si na ní pozor! Lobo, dej si na něj pozor! Pomýlení! Chvilku to sice i vypadalo, že ve vší počestnosti vedle svojí gardeslečny spočinu, ale nakonec se naše cesty rozpojily a noční tramwaye nás vezly zcela protikladnými směry.

Ve 2:44 jsem uléhal, což je pěkný výkon.

V sobotu ráno mi bylo podivuhodně lehce. S radostí jsem odklusal na slavnostní oběd, který jsme měli dohodnutý s Tou Neznámou (kvíz: přijde někdo na důvod?), s radostí jsem posléze odjel na maloměsto – a tam na mě teprve dolehla kocovina a celá ta psí smečka v mých útrobách začala zle řádit.

Pak jsem odpoutal své astrální tělo od fyzického a znovu je spojil až dnes ráno.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

16 thoughts on “Dva psi, čtyři psi, osm psů, mnoho psů&

  1. JistěJechechéé, kdo by neznal ten pocit, být zdánlivě mírumilovnou tekutinou poslán do jiných dimenzí či věčných lovišť. Velmi zručně napsáno (řezal jsem se jak cyp :) ), zejména decentní konverzace mladých intelektuálů mě zcela dostala….tento článek posílil můj úmysl napsat do blogu "alkoholickou etiketu"…..

  2. to zni jako kdybys to psal v 2:45 tu noc, takovou radostnou lehkost z toho citim…

  3. Myslím, že tentokrát si Ondřej tu zmínku opravdu zasloužil. Už proto, že večírek LN rozhodně nebyl jedinou restaurační:-) akcí, kterou tento týden navštívil – a všude byl, zdá se, ve formě.:-)))

  4. Karl dva psi: ne, jen došlo k časovému posunu:-)
    hroschik: ale? že se chlapec nepochlubil…
    Mek Bílová: myslíš, že je krásné, když je někomu špatně?

  5. někdy je lepší vidět svět rozmlženě…:)

  6. Mek Bílová: jinak jsem ho od svých sedmnácti neviděl…

  7. já vím proč jsme měli ten slavnostní oběd! ale mě ses asi neptal že jo?

  8. Wempajr: já myslel, že je to normální:-)
    TN: ne, na tebe se samozřejmě soutěž nevztahuje:-)

  9. 1) Kvíz: rok od prvního setkání
    2) Když Ti přijede návštěva, tak buď laskavě doma

  10. jamon:
    1) jsi vítězem kvízu, gratuluji!
    2) bývá dobrým zvykem, že návštěvy se ohlašují dopředu.

  11. to Lobo1) mám přehled, když nemám své vztahy, tak aspoň sleduji ostatní
    2) víš jsem z jinýho světa a dělám si co chci…. ne vážně, jen jsem jel kolem, tak jsem si řekl, že zajdu

  12. jamon:
    1) to tě šlechtí:-)
    2) v pohodě, mně taky bylo líto, že jsme se minuli!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>