Hrdina a hrdina

Dnes je tak trochu výjimečný den, pojďme rozjímat…
Skoro každý den, kdy se vyskytuji na maloměstě a někam jdu, vedou mé kroky kolem pomníku před místním krásným zámkem. A.F.Saveljev. Dlouhá léta jsem o tom člověku chtěl vědět víc. Nedávno jsem se poznal s jedním historikem, který má na kontě už pěknou řádku knih, a díky jeho nezištné pomoci už vím vše.

Alexandr Fjodorovič Saveljev se narodil v červnu 1921v Rešetinu, což je samozřejmě v Rusku. Když mu bylo dvacet, povolali ho do armády. Když mu bylo dvacet dva, šel na frontu. Vedl si dobře, takže to dotáhl na nadporučíka. Velel jednotce, která se jako první probila do Němci drženého města Sokolovo, za což dostal vysoké vyznamenání Hrdina SSSR. Když mu bylo dvacet tři, měl už za sebou cestu z ruských plání až do středu Evropy. Když mu chyběl asi měsíc do čtyřiadvacetin, dorazila jeho jednotka do našeho maloměsta. Do konce války zbývaly už jen desítky hodin. Němci v maloměstě ale ještě nesložili zbraně a u zámku došlo k menší bitvě. A Alexandr neměl štěstí a utrpěl vážná zranění. Konce války se dožil v nedalekém lazaretu, ale 20. května svým zraněním podlehl. Úplně zbytečná smrt, ve městě, jehož název určitě ani neuměl vyslovit. Mě to až dojímá – když dáte vojákům jména a osudy, jeví se všechno válčení jako strašně sentimentální záležitost.

Já jsem se narodil v prosinci 1979. Když mi bylo devatenáct, pánové v zeleném mě taky chtěli, ale naštěstí jsem je mohl díky svému rozhodnutí dál se vzdělávat odeslat do patřičných mezí. Když mi bylo dvacet dva, psal jsem slabomyslné textíky do novin a skoro denně se opíjel U Dandů. Když mi bylo dvacet tři, psal jsem slabomyslné textíky do novin a skoro denně se opíjel U Dandů. Když mi bylo dvacet čtyři, ponižoval jsem se úředničinou na Kavčích Horách a skoro denně se opíjel u Gullivera. A právě dnes je mi dvacet pět, moje zranění se díkybohu redukují na dva zlomené prsty a medaili jsem zatím žádnou nedostal. Nicméně, na rozdíl od Alexandra, jsem se tohoto požehnaného věku aspoň dožil, a jsem za to rád.

Můžu tedy už tak trochu bilancovat. Některé z mých bývalých Těch mi říkávaly, že si myslí, že to dotáhnu daleko. Nu, zatím žádná velká sláva, ale přiznejme si, mohlo by to být i mnohem horší. V kolektivu jsem, myslím, celkem oblíben, k ostatním se chovám slušně, snažím se pomáhat, nějaké peníze mám, jsem poměrně zdravý, ženy se mi ještě úplně nevyhýbají, jíst a pít mi chutná, romantické iluze mě ještě neopustily a neskromně si myslím, že jsem více lidí potěšil než zarmoutil. Co tedy chtít víc?

Včera jsem jen tak na chvilku zaskočil rozjímat do nejmilejšího podniku. Slavit jsem ještě nechtěl, letos jsem toto velkolepé setkání odsunul až na začátek ledna. Kamarádi a bratr Jenda ale o mém jubileu vědí, a tak to stejně dopadlo špatně. Chvíli jsem měl dojem, že ničivé vlny tsunami dorazily z Asie i na maloměsto, tolik té tequily bylo.

Tak všechno nejlepší, lobo. A ještě aspoň třikrát tolik.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

24 thoughts on “Hrdina a hrdina

  1. já užrozjímám tak měsíc :O)) no a také nejsou výsledky nijak valné :o ))

  2. opravdu, všechno nejlepší. podle mě to taky dostáhneš daleko. tvůj blog je nesmrtelný už dnes – v pětadvaceti jsi klasikem!

  3. tak Ti přeji do dalšího života jen samá pozitiva a sociální jistoty…

  4. Nemohu ti popřát všechno nejlepší, neboť ostatní už všechno nejlepší vypotřebovali. Přeji ti tedy podobně přínosnou, nebo ještě přínosnější pětadvacítku.

  5. Já to nechápu….taky jsem se narodil v roce 1979 a za par dni mi bude ale už 26!!Bože jsem tak stár
    :-)

  6. Hele, knecht ;-)
    Tak jo, všechno nejlepší, hlavně ať se ještě nějaké té příležitosti k bilancování dožiješ ;-)

  7. dojatě děkuji všem…hlavně od tebe, gotcho, slova chvály potěší!

  8. btw. pár minut předtím, než jsem si přečetl tohle, poslouchal jsem The Soldiering Life:

    But I, I never felt so much life
    Than tonight, huddled in the trenches
    Gazing on the battlefield, our rifles blaze away, we blaze away

    To je náhodička, :-) pane Saveljev. mp3 v URL.

  9. Jo jo, 1979 byl pořádně silnej ročník ….
    Všechno nejlepší.

  10. Pětadvacet… to už si fakt zaslouží nějakou tu medaili. Máš ji u mně schovanou.:-)
    A všechno nejlepší!

  11. hepy brzdy :) …a treba to dotahnes az na herce, nebo nadnarodniho umelce :)

  12. Tak se rovněž připojuji ke všeobecné kradulaci… alles gute…

  13. a já ti k tvému jubileu přeju především PLECHOVÁ JÁTRA, NEVYSYCHAJÍCÍ PŮLITR a ŽÁDOUCÍ SLOVENSKOU SERVÍRKU:)

  14. bože, ty jsi tak mlád… tak všechno nejlepší :-)

  15. člověk je chvilku offline a hned všichni kolem děsně zestárnou:)tak vše nej i od mb!

  16. ah: lichotí mi to, ale za boha se dosud nepovažuji:-)))

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>