Etalon etanolu

Pochodem v chod

Jsou mezi námi tací, kteří si během listopadu nechají narůst něco jako knír a sami sebe přesvědčují, že mít nad horním rtem věc ve tvaru housenky bourovčíka toulavého zvyšuje jejich společenskou prestiž. Jsou mezi námi i tací, kteří se během února vyhýbají alkoholu sveřepěji než Limonádový Joe na zavilém šakalu a sami sebe přesvědčují, tušíte správně, že mít játra, jež na poklep nevydávají znělý tón, zvyšuje jejich společenskou prestiž.

Množina mých maloměstských kamarádů, kteří se nechají Movemberem nebo Suchým únorem strhnout, je naštěstí nulová. I když…

I když několik náznaků výjimek by se asi našlo. Jako třeba kamarád-měřák. Bydlíme od sebe asi dvě stě metrů, takže i podle nejpřísnějších epidemiologických měřítek jsme vlastně rodina. Bylo třetího února, když jsem tohoto svého pobratima zval na otevření jedné či více pet lahví s logy lokálních pivovarů a on mě právě s poukazem na Suchý únor odmítl. Nehněval jsem se příliš; mladí muži všeho věku zkrátka dělávají chyby a tušil jsem, že zrovna kamarád-měřák na suché straně Síly nezůstane dlouho.

Jako naprostá většina mých úsudků a světonázorů, i tento byl správný. Již pátého února mi od kamaráda-měřáka přišlo stručné oznámení, že letošní Suchý únor považuje za ukončený a že by byl rád, pokud bych o této jeho obtížně vysvětlitelné několikadenní slabosti dokázal pomlčet. Což tímto činím.

Na druhé straně spektra jsou lidé jako kamarád-sklář. Lidé, kteří jsou ve svém odmítání abstinence i během února pevní jako docent Skála. Důkaz nad důkazy se projevil minulou sobotu, kdy se řada maloměstských figurek z tohoto blogu sešla na hranici lesa, vyzbrojena lahvemi a pochodovou obuví. A snad jen zlá náhoda tomu chtěla, že enimen s sebou nesl litr domácí meruňkovice, vzniklé jako vedlejší projekt výzkumu při Projektu Manhattan.

Kamarád-sklář, a to je na něm hezké, umí pomáhat bližním. Enimenovi tedy laskavě nabídl, že těžkou láhev ponese místo něj, ba že je i ochoten v pravidelných intervalech její obsah odlévat, ideálně do svých útrob. Enimen je křesťan plný milosrdenství, a tak tuto nabídku přijal.

Co se dělo dál, se vzpíralo jakékoliv dosavadní lidské zkušenosti. Během prvních sedmi kilometrů pochodu byl kamarád-sklář ještě mile žoviální. Během těch zbylých sedmi však zmetamorfoval v nositele několika zrychleně degenerativních chorob. Znám se s ním více než dvacet let; střízlivého jsem ho za tu dobu viděl snad třikrát, ale mezi všemi jeho životními opicemi byl toto jeho King Kong. Už návrat na hranici lesa zvládl jen díky laskavé podpoře kamarádů, kteří ho aspoň rámcově udržovali v daném směru a bránili mu padat do bahna častěji než jednou za minutu. Cesta od lesa ke sklářově bydlišti pak byla oslavou lidské houževnatosti, neb nebohého skláře již bylo třeba nést, průběžně mu nandávat padající kalhoty, odpovídat na všetečné dotazy kolemjdoucích chodců a při tom všem se nesmát moc nahlas.

Jak by takový výlet vypadal, kdyby na nápojovém lístku bylo mátové thé, si ani netroufám domýšlet.

Já například, mile osvěžen lesním vzduchem, jsem si do svého zápisníčku nápadů poznamenal, že:

- velký pes, který miluje kávu, se jmenuje Maxipes Kofík
- kdyby v domě našich sousedů žil superhrdina, jmenoval by se Incredible Hluk
- když měl kníže Sámo náladu na autoerotiku, prováděl Sámohanu

A, jak říkají patologové, tím bych to asi pro dnešek uzavřel.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

9 thoughts on “Etalon etanolu

  1. Byla-li řečená meruňkovice skutečně takový štěpný materiál, považoval bych v podstatě za úspěch, že kamaráda-skláře ještě stálo za to odnést do jeho bydliště. Sobotní výlet bych proto hodnotil pozitivně…

  2. Mátové thé, mezi čajovými lingvisty zvané „Mathé“

  3. To zní jako křížová cesta! Pevně doufám, že se Sklář po třech dnech klinické smrti ve své jeskyni dosáhl vzkříšení. A pak se naskýtá otázka, zda se dá Enimen v tomto kontextu považovat za Jidáše.

  4. Myslím, že těch Incredible Hluků by se našlo nespočítaně v jakémkoli sousedství :)

  5. galahad: pravda je, že i kdybychom ho nechali ležet v lese, asi se mu nestane nic – byl kvalitně naložen v kvalitním lihu!
    Dalimil: zajímavé théma…
    Psice: smutné je, že den poté jsem se sklářem hovořil a byl jen lehce mátožný a zabahněný; tvrdil dokonce, že nemá ani kocovinu. kde je spravedlnost?
    nominek: to je možná pravda, mou bolest to ale nijak neumenšuje :-)

  6. Teď jde o to, jestli eminem je milosrdný křesťan, nebo spíš poťouchlík znalý sklářových slabin (obrazně ovšem, nepodezříval bych ho ze zkoumání anatomie kamarádů pod záminkou podezření na kýlu), snažící se navíc fyzicky zdeptat své kamarády zatěžováním živou vahou.

  7. Jakožto přední lobolog (aby to bylo jasné i později příchozím: ne jeden z předních lobologů, ale přední lobolog) vnímám jako poměrně signifikantní, že v příbězích, do nichž je tak či onak zakomponována konzumace alkoholu v množství větším než nemalém, se s ocelovou pravidelností vyskytuje zmínka o kraji lesa. Zde je v mé badatelské činnosti bod, který si zasluhuje hlubší analýzy, a to potvrzení souvislosti okraje lesa se vzrůstem spotřeby alkoholu. Domnívám se, že jsem na stopě epochálnímu objevu, kterým budu v nepříliš vzdálené budoucnosti doslova šokovat odbornou i lajdáckou veřejnost.

  8. lobo: To je ovšem milý bonus, který z vás zajisté sňal část drtivého bříměte zodpovědnosti za sklářův osud.

  9. Rowdy: enimen a poťouchlík? tvrdit něco takového je nekřesťanské!
    Desperádo: opatrně s tím! nevím, zda je veřejnost na tento druh pravdy připravena!
    galahad: pravda je taková, že nám prostě přišlo zábavnější ho táhnout :-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>