Fajn číslo

Neonacisti jsou jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet

Dobrá, nemá cenu se vykrucovat – ostatně věrní čtenáři mého blogu již určitě zaznamenali jistou pravidelnost, s níž se zde vždy koncem prosince objevuje oznámení o tom, že jsem decentně a pokorně a v úzkém rodinném kruhu oslavil výročí příchodu jediného a pravého Mesiáše – tedy své narozeniny.

Letos tomu nebylo jinak, a kdyby se tedy do občanky uváděl věk, od včerejška by mi tam svítilo hezkých 34.  Což je hezké číslo plné zajímavé symboliky – například pokud jej pootočíte o devadesát stupňů po směru hodinových ručiček, získáte piktogram ženy s mimořádně plnými ňadry a ležatou čtyřkou místo genitálu, což nemůže být náhoda.

Jsem s tímto věkem plně spokojen a srozuměn – a zároveň jsem si vědom existence úzké skupiny čtenářů, která mne označuje za starého, byť jsem prokazatelně mladší a s lepším hudebním sluchem než kdokoliv z nich. Abych ale i těmto věčným kverulantům dal naději, tak prohlašuji: Ano, máte pravdu, zcela akceptuji, že má životní pouť se přehoupla na samý začátek své druhé třetiny!

Poněkud matoucí je v tomto ohledu snad jen vyjádření Horsta, který se mě s onou pověstnou dětskou upřímností před několika dny smutně otázal: „Táto, ty už asi brzo umřeš, viď?“ Když jsem tento záměr popřel a zeptal se jej, proč si to myslí, přišla neméně upřímná odpověď „Protože jsi moc moudrý!“

Leč přestaňme se dojímat dětmi a jejich viděním světa. Zítra je, jak jste se možná dozvěděli ze sdělovacích prostředků, silvestr. S kohortou několika výtečníků a výtečnic různých věků jej hodlám prožít v sousední vesnici pod patronátem Petzky a Evžena Humla. Takže jsem jim včera zavolal, co bychom tak asi mohli dodat, jak se podílet na organizaci a tak dále a tak podobě.

Ovšem má vrozená pünklichtkeit nepadla na plodnou půdu. „Nó, přijeďte v zásadě kdy chcete a přivezte co chcete,“ instruovala mě po telefonu Petzka a můj jasných pokynů chtivý germánský mozek se zazmítal jak Prométheus při sledování dokumentu o játrové paštice. Takže co bude zítra, opravdu nevím…

Co naopak vím a baží mne, je fakt, že díky Vánocům a narozeninám se naše domácí alkoholotéka opět přesunula z fáze skomírání do fáze „kdyby nás teď začali obléhat Švédi, tak do pondělka vydržím.“

Je to nahnuté
Jak sami vidíte, je to krapet nahnuté. Ale každopádně: Ať váš rok 2014 stojí za to a občas sem nakoukněte, ok?

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové obrázky a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

20 thoughts on “Fajn číslo

  1. Alkoholotéka vypadá, jako by měla tendence se upíjet sama… a kdo byse jí také divil!

  2. (Omlouvám se, ale telefon mi z neznámého důvodu nedovolil napsat mezeru mezi by a se…)

  3. Quanti: to podezření mám už dlouho, a nikdo mi to nechce věřit!

  4. Je to opravdu jen náhoda, že pan Lobo je stejný Kozoroh jako já byť se narodil v době, kdy já už brilantně listoval Slabikářem?

  5. To máš ještě dobrý, Pižmič nás nedávno po zodpovězené otázce na věk zpražil, že jsme starý a že by si přál novou maminku a tatínka. Zřejmě modelku a hokejistu.

  6. Náhodou, když mám po ruce telefon (komorní á) naladím ještě dnes kytaru tak, že se Pavel Žalman Lohonka rozpláče studem a zvažuje emigraci. No a k tomu věku, děti prostě vědí své.

  7. Pan extláča opět, jak je u něj již milou tradicí, uhodil hlavičkou o hřebíček. Pavel Žalman Lohonka se svým spolem opravdu dokáží pohladit něžnou duši rockerovu.

  8. Desperádo: nic není náhoda! otázkou jen zůstává, v jakém věku jste slabikářem tak bystře listoval:-)
    psice: počkej, vy nejste hokejista a modelka? při našem posledním setkání jsem si myslel opak!
    baryk: jsi vítán!
    extláča: PŽL by měl studem několik let v kuse plakat divokej tymián!
    Sejra: přijeď ochutnat:-)

  9. extláča: u nás je vítán každý, kdo přichází s dobrými úmysly!

  10. Lobo: nevím, co je úmysl, takové civilistické slovo neznám, mně v armádě přeučili na zámysl (což je univerzální zkomolenina pro záměr a úmysl, předpokládám, že bych ji našel v zákl.ř.1) hua ? pro zvídavé zde: http://web.volny.cz/vyhledavani/slovnik/?search=z%E1mysl&lang=cz2en&extended=yes&PHPSESSID=529b644c1ccb7894a5fcbd8c6611813e a nebo detaily zde: http://www.csla.cz/armada/taktika/index.htm
    z čehož plyne, že zámysl nemůže být dobrý = nemůžu přijet

  11. lobo: Nene, my už jsme takoví vyžilí nebožtíci, co se můžou jet podívat maximálně do Pelhřimova na krematorium. Ale vy pěstujete kult mládí a úspěchu, tak můžu Žmurovi navrhnout, že byste je adoptovali!

  12. Dodatečně všechno nejlepší! Nerada bych tě znepokojila, ale otočíš-li svou hezkou cifru o devadesát stupňů proti směru hodinových ručiček, uvidíš sekáček kuchající zadnici. No nic, naštěstí tam letos už přibude pětka, která vytvoří nad zadnicí úhledný obláček nebo co. Vyděržaj!

  13. extláča: k ochutnání bude sýr, tlačenka a zubrovka?

  14. Pane Lobo, je pravdou, že základy čtení jsem pobral ještě coby dítě mateřskou školou povinné a listování Slabikářem pro mě bylo velkým evolučním skokem zpět. Najít logiku ve větách typu „Ema má mísu,“ „Máme mele maso,“ či rovnou „Ola solí,“ byl pro mě tenkrát hodně velký oříšek.

  15. psice: adoptovat bychom ho asi mohli, ale zvládl by se adaptovat?
    MB: tvé numeristické hrátky mne zneklidnily!
    extláča: především je nesmysl cpát do komentářů odkazy, když nahlížím do adminu a schvaluji tak jednou týdně! zamysli se nad sebou a navrhni si potrestání!
    Desperádo: já bych řekl, že Ema je mimo mísu a Ola sype.

  16. Lobo: omlouvá tě jen představa sekáčku kuchajícího ti prdel, ale přijal jsem tu před soudruhy kritiku, provedl sebekritiku a nakonec jsem se zastřelil jateční pistolí, jak se tak na sebe koukám, už to asi nikdy neudělám, krve jako z vola

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>