Hovado!

Bojoval jsem se zákonem a zákon vyhrál

Přestože je srpen, sebelásky čas, zcela nesobecky vám tu dnes budu vyprávět o někom jiném. Je to jeden z mých blízkých přátel a vzhledem k intimní povaze jeho příběhu ho tu nebudu zcela identifikovat… Ovšem, jak ho znám, v komentářích se možná přizná sám.

Maloměstské odpoledne. Jsem s dětmi na náměstí, obě si svorně přemisťují zmrzlinu na oblečení a zčásti i do úst, když se můj telefon rozezní. „Kámo, stala se mi strašná věc,“ hořekuje do telefonu nejmenovaný kamarád. To ve mně probouzí zvědavost – vím, že v jeho pojetí světa může strašnou věcí být cokoliv od nezdařené návštěvy holiče po pozvracení se do dětského kočárku. Záhy se mi v přerývavých větách dostává upřesnění:

„Kámo, jsem na cestě v lese a strašně žerou hovada! Ale už jsem to nemohl vydržet a musel jsem si skočit na malou… No co myslíš, jedno mi vlítlo přímo do trenek! Zpanikařil jsem, chtěl jsem ho zabít plácnutím, ale jen jsem se strašně praštil do koulí… A stejně jsem se netrefil, takže mě hned potom kouslo, no přímo do péra!“

Jako každý správný soucítící muž jsem se svému příteli několika vhodně zvolenými krutými výrazy vysmál a věc tím považoval za uzavřenou. Nemohl jsem se mýlit více: když jsme se o dva dny později potkali, dostalo se mi dalších otřesných detailů:

„Kolem toho kousance mi to strašně oteklo! Nejdřív to vypadalo jak takovej ten pásek, co maj rousnice, ale pak to rostlo a rostlo, normálně jsem ho už nesevřel do jedný dlaně. Tak jsem si říkal, že bych se měl rychle vyfotit a poslat na nějakou pornoseznamku. Nebo aspoň vylézt nahej na balkón, aby sousedky viděly,“ vypráví zaujatě.

No a tím bych to uzavřel. Pokud sem ještě stále chodí i tak vilné čtenářky, jak tomu bývalo kdysi, tak by možná chtěly vidět fotku:
rousnice

 

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové obrázky a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

13 thoughts on “Hovado!

  1. U tohoto příběhu jsem se rovněž bezostyšně smál a drze si říkám o pokračování

  2. u tohoto příběhu jsem se stále ještě bezostyšně drbal ! o pokračování nestojím ! :-) … zdravím Desperáda !

  3. A pak mě bude někdo osočovat, že píšu odpudivé příspěvky!
    Btw. pokud sem stále chodí vilné nesezdané čtenářky, mohl bys možná rovnou publikovat i telefonní číslo nejmenované oběti – rychle dokud je stav akutní…

  4. Myslím že kontakt je k ničemu, opticky by s tím mohl možná dělat parádu, ale pochybuji, že by se hnal do testování funkcí. Ale kdoví, třeba by se tím podrbal. To mě přivádí k myšlence, co takové solo drbání takového výčnělku obnáší a zda tím ten měsíc sebelásky nezískává více na významu.. Ale raději už nebudu zabíhat do detailů, třeba se ukáží samy.

  5. něco není v pořádku, historka nebo banzai protagonista, protože dát si sám dobrovolně jednu do koulí je nad běžnou pravděpodobnost … posílám nominaci na Darwinovu cenu

  6. Nedá se nevzpomenout památná kapela „Manželé“a jejich vynikajicí text:
    …pak přiletěj hovada,
    ty se jentak nedají
    cucaj díry na záda…

    P.S: Hele, kdybych věděl, že stojíš o takové vášnivé telefony, zavolal bych ti v okamžiku, kdy jsem měl v trenýrkách včelu:-) Naštěstí to schytalo jen tříslo, ale i tak jsem den chodil poněkud obkročmo, trochu jako námořník:-)

  7. Desperádo: od té doby, co nahý kamarád vylezl na balkón a zastínil slunce, to s pokračováním nevypadá moc dobře…
    baryk: drbno!
    psice: k publikování telefonního čísla jsem neměl svolení. i když, k publikování článku taky ne :-)
    Bosorka: prý se chystá dělat parádu na okresní výstavě rousnic…
    extláča: když má muž mozek zatemněný strachem o korunovační klenot, dělá různé nepochopitelné věci!
    Sejra: já vím, že u vás na vsi děláte zvláštní věci, ale proč si strkáte do trenýrek včely? to je nějaký obřad, jímž se z chlapce stane muž? :-)

  8. Lobo: I když jsem rovněž chlapec ze vsi, lidovou zábavu se včelami v trenýrkách neznám, což nevylučuje možnost, že v případě výše zmíněného kolegy může jít o rituál, který je v jeho vsi pokládán za známku punku.

  9. Lobo, Desperádo: Mýlíte se chlapci, mýlíte. Nikoliv iniciační obřad, nikoliv známka punku, ale včelařství!!! A to se nám, nezkušeným začínajícím včelařům stává, že si nezvolíme vhodný oděv a při práci u úlů včely naši chybu nemilosrdně odhalí a potrestají (teda naštěstí ne vždy)

  10. tak už je to jasnější, známkou punku je chodit v trenclích

  11. Desperádo, Sejra: inu, při jakém jiném koníčku se může člověk tak snadno dočkat opíchání?
    extláča: jo, smysl to dává. onen kamarád si navíc zakládá na tom, že jeho trenky mají tzv. trampský design – vpředu mapa, vzadu škrtátko :-)

  12. Pane Sejra, poznámku o včelařství jsem jakž takž pochopil, nicméně si prosím doplňkovou informaci: co vede relativně mladého relativně slušně vychovaného muže k tomu, aby se začal zabývat činností, při které hrozí kontakt vlastních intimních orgánů s bodavým hmyzem?

  13. Pane Desperádo, to máte tak. Člověk je svým způsobem vlastně úchylná záležitost. Někdo sbírá koňské povozy, jiný chlupy z přirození, já se dal na včely. Mimo jiné proto, že mám rád (a hlavně mě baví její výroba) medovinu, nicméně ta běžně k dostání je odporná. Mám rád grog s medem a není nad to si tam dát vlastní. A vůbec je včelaření pěkný koníček.
    Nicméně jsou jiní šílenci, viz foto v odkazu:
    http://inerad.wz.cz/2010/09/mix.html#foto99
    Tak dalece jsem ještě nedospěl, ale od toho nepříjemného zážitku vím, že je fakt výhoda zapínat si poklopec:-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>