Kyčle v pičle

To by nevymyslel ani Myšpulín

Nečekáte, doufám, že vás tady budu otravovat nějakým smutně komickým líčením svých zdravotních obtíží. Protože kdybyste něco takového čekali, musel bych vám udělit Věštecký kříž III. stupně, a ten mám momentálně jen jeden a s nikým se o něj dělit nechci.

Pro začátek si tedy, jak říkají řidiči buldozerů, shrňme fakta. Šel jsem se k maloměstskému specialistovi poradit, co s mými zády. Kloudného řešení jsem se nedočkal, ale když už mě tak vyšetřoval, nad mýma nohama spráskl ruce. A je dobře, že to nebylo naopak, protože jsem přesvědčen, že by to vypadalo krajně nedůstojně.

Následovala středně dlouhá litanie plná doktorských termínů, rentgen, další vyšetření a pilulka hořké pravdy. Levý (nebo pravý? Teď nevím…) kyčelní kloub mám v mizerném stavu. Ale ještě pořád je to navoněný švihák ve srovnání s kyčelním kloubem pravým (nebo levým; jak vám pravím, zkrátka nevím). Což mě poměrně překvapilo, neboť až do této série prohlídek jsem si žádných problémů vědom nebyl, nic mě nebolelo a kilometry pěších túr jsem polykal s radostnou sveřepostí zavilého šakala.

Následně maloměstský specialista sepjal prsty, suše si odkašlal a předestřel mi tři varianty veskrze chmurné budoucnosti: Buď prý můžu jezdit do lázní, neb se stavem mých kyčlí mi poukaz podepíše bez mrknutí oka. Nebo budu chodit (cha!) k některému z těch legendárních ortopedů, kteří po většinu kariéry dávali zas a znova dohromady Tomáše Rosického a nechám si od nich plnit kloubní pouzdra injekcemi (!) nějaké kyseliny (!!). A nebo nebudu dělat nic a během pár let mě čeká totální nasazení endoprotézy. Ačkoliv, a to bych zejména kvůli některým čtenářům rád zmínil, tuto možnost maloměstský specialista doprovodil frází „ale na to jste ještě moc mladej.“

Zvláštní je, že od rodičů jsem se posléze dozvěděl, že kyčle jsem měl prachšpatné už coby novokojenec. A že jde tedy zkrátka jen o další z řady mých dědičných prokletí – spolu s habsburským rtem, schopností přibrat dvě kila, kdykoliv jen pomyslím na pivo (a! už jsou tady!) a statisticky málo pravděpodobným faktem, že většinu doby, než mi srostly fontanely, jsem strávil padáním na hlavu ze schodů či z gauče, což se odrazilo v kvalitě mých myšlenkových pochodů.

Ale zpět k problému: Jistě se teď ptáte, kterou ze všech těch špatných možností si zvolím? A já se ptám zrovna tak.

O lázních mám toliko mlhavé představy. Ale kdybych chtěl celé dny sedět nahý v nějakém sajrajtu a nechat se od přezíravé osoby v bílém plášti kropit hadicí a celé noci odrážet vilné útoky žen s pěti bypassy, třemi podbradky a dvěma francouzskými holemi, tak mi věřte, že už bych to dávno udělal. A že by mi pokusy s kyselinou nebo pozvolný přerod v kyborga připadaly nějak výrazně lákavé, to bych taky spíše neřekl. Patrně tedy coby pravý muž zvolím vlastní, čtvrtou cestu:

Budu předstírat, že celá ta epizoda u maloměstského specialisty se nikdy nestala a že jak mé problémy přišly, tak zase odejdou. To mi připadá jako krok správným směrem!

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

9 thoughts on “Kyčle v pičle

  1. Ještěže ses nešel poradit k neurochirurgovi!
    Jak může být v pičli něco, co vůbec nebolí? Zkoušel sis třeba někdy říznout do ruky? A cítil jsi u toho něco jiného, než pomalu vlhnoucí rukáv? Víš, jen jak píšeš o tom, že jsi neměl kocovinu po tom, co si výčepní na tvoje lístky vypsal propisku a o těch pádech v dětství – jestli nejsi něco jako Hulk, monstrum bez schopnosti cítit bolest…

  2. To snad ne. Že by snad v pravém smyslu toho slova legendární Lobo trpěl nějakým tím neduhem kloubů? To bude zcela jistě z kategorie fake news, protože tak šílená konspirace nemohla nastat. To je podobné, jako kdyby mi někdo tvrdil, že existuje tygr vegetarián.

  3. Doba je zkrátka vymknutá z kloubů a šílí !

  4. Psice: když se říznu do ruky, cítím většinou vztek nad svou nešikovností!
    Desperádo: je to celé divné a záhadné… snad tomu brzy přijdu na kloub!
    Dalimil: doba je především zlá a lidé jsou špatní :-)

  5. Tož… být v té situaci, volil bych náhradu kovovou. Mám v těle kovu a různých šroubků už dost a nepřekáží mi to. A ty dnešní kovové klouby už prý vydrží velmi dlouho a reoperace nejsou nutné. A železo nemá nervy, takže nebolí.

  6. Ovšem nabízí-li felčar křížkové lázně na pokladnu, není to také k zahození. Chvíli se nechat živit erárem a neplatit za to daně a povinné pojistné…

  7. Milan: v lázních se musí odpočívat a z toho by mě kleplo! a samozřejmě jsem opět ohromen hudebním doprovodem: čtyři hodiny johnnyho cashe, nebo verliebt in oberschlesien? toť něco, co mě nemůže nechat v klidu!

  8. Ještě je tu jedna varianta- výměna kloubů a následná rehabilitace v lázních, tak to měla má drahá mateř.

  9. Suše si odkašlal…hm hm. Tak třeba už ty kyčle ani nebudeš muset řešit.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>