Odpověď pro ostýchavé

Po roce

Vím, že mnohé z vás ta otázka trápí už dlouho a ostýchají se zeptat přímo. Jakpak se asi ten náš lobo má, říkáte si, když už celý jeden rok svou volnou nohou pracuje z domova? Nu, nejsem tajnůstkář a dnes na mě sedla chuť trochu si zabilancovat, tak vám rád vyjevím, jak těch uplynulých dvanáct měsíců probíhalo.

První asi tři měsíce byly famózní. Měl jsem našetřeno dost peněz a před sebou příslib několika slušných pravidelných zakázek, a tak jsem nepracoval. S dětmi a F. jsme naše životy proměnili v jeden dlouhý výlet po vlastech českých, a pokud jste náhodou v té době někde potkali rozesmátou a šťastnou rodinu, která vypadala jako z reklamy na životní pojištění, patrně jsme to byli my.

Pak se ale zahájení přislíbených zakázek zpozdilo, a když k němu došlo, tak se jednalo o zhruba poloviční peníze, než se jednat mělo. Takové věci se prostě stávají, i optimistům mého typu. Optimistou jsem zůstal, ale i optimista musí jíst, o placení hypotéky nemluvě. Přišly tedy asi tři měsíce velmi šetrného způsobu života a asi dva měsíce naprosté nuzoty. Úspory zmizely, a tak jste mě občas mohli vídat, kterak zadumaně postávám v Penny marketu před regálem „Akce!“ a přemítám, jak vyrobím menu na příští tři dny z pomazánkového másla a strouhaného eidamu.

Asi jsem mohl uznat porážku a zase se někam do kanceláře vrátit. Ale cítil jsem, že když to vzdám teď, tak už zůstanu v kanceláři napořád. A tak jsem nasadil ten odhodlaný výraz, který mám odkoukaný z válečných dokumentů, a ještě chvíli to zkoušel. Půjčil jsem si peníze od kamarádů, což je věc, která je na mé stupnici osobního znechucení ještě o pár příček pod vyklízením cizích zvratků z postele. A pak se to postupně začalo lámat. Zpožděná přislíbená zakázka se konečně rozjela naplno. A v dovedně rozhozených sítích uvízlo pár dalších klientů, kterým moje služby připadaly natolik atraktivní, že mě za ně chtějí odměňovat platným oběživem.

Poslední asi tak tři měsíce jsou ve výsledku poměrně nářez. Píšu, píšu a píšu. Když nepíšu, překládám. Mám čtyři klienty, kteří po mně chtějí množství práce, jež by podle mě v součtu v pohodě vydalo na dva úvazky. Ale jsem doma, s F. a dětmi, pokud tedy nejsme na výletě. Nemusím dojíždět do Prahy, nemusím chodit na žádné porady, žádné schůzky, pracovní dobu si určuji sám. Abych to měl těžší, přibližně polovinu dní v týdnu vařím. A protože mám rád výzvy, od F. jsem v posledních týdnech převzal větší část Horstova domácího vyučování.

Jistě, jsou tu i negativa. Nemám čas na čtení, na hry, na hospodu. Pro samé psaní nemám vůbec čas na psaní knihy. A někdy se stane, že úpím v pracovním závalu a za celý den nevytáhnu paty z baráku, což nesu velmi těžce. Ve výsledku jsem zase nabral něco kil, takže při pohledu z dálky byste mě snadno mohli považovat za několik osob, stojících těsně u sebe. Ale s tím vším se dá bojovat. A hlavně se to dá vydržet, než zase nějakou finanční rezervu vybuduju. Takže obličej mi momentálně nejčastěji zdobí další výraz, který mám odkoukaný z válečných dokumentů.

Říká se mu thousand-yard stare.

Ale jsem šťastný jako nikdy.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

18 thoughts on “Odpověď pro ostýchavé

  1. osvč by se mělo stát státem uznanou zkouškou dospělosti, po maturitě a docentuře, třetí level, gratuluji

  2. Kvůli tomu jsi se dobře neučil, abys chodil jak nějaká lopata do práce;)

  3. partiovka: taky si svoje konání takhle nějak zdůvodňuju! ale přesto by to ještě chtělo nějaké nečekané dědictví od strýčka z jižní Ameriky nebo tak:-)

  4. Příští rok bude už v kuchyni vařit hospodyně, články do práce sepisovat námezdní síla a na tebe zbudou už jen ty výlety, psaní knihy… a pár těch zbohatlických výstředností samozřejmě!

  5. psice: jestli se na to cítíš, místo hospodyně je opravdu volné! jen musíš mít takový ten černobílý minikomplet pro pokojské… ale jinak s F. žádné další požadavky nemáme a jsme poměrně laskaví zaměstnavatelé; na Vánoce bys směla navštívit rodinu!

  6. Zajímavý. Poslední dobou taky řeším, že si nejsem jistá, jestli se mi chce zpět do procesu, a jsem založením psavec jako ty… tak uvidíme. Každý takový příběh motivuje :) (Note to self: sesbírat jich víc a vydat knihu o osobním rozvoji!)

  7. Quanti: do té knihy kdyžtak napíšu předmluvu:-)
    TN: tady se ale smutné příběhy nevyskytují již since září 2003!

  8. Quanti: Proč hned knihu? Stačí e-book. David Kirš ti poradí, jak na to ;-)

  9. lobo: No jestli se opravdu cítíš na to, abys snídal pomazánku z tempehu, obědval karbanátky z tofu a večer žvýkal košťál…tak si sbalím kostým a kobercovou tašku Marry Poppins. Přinejmenším bys rychle přehodnotil svůj nonstop pobyt doma!

  10. diskriminace: minikomplet pro maxipokojské mám taky !

  11. psice, extláča: já myslel, že večer má žvýkat košťál právě pokojská v tom oblečku… ale to už se do toho nějak zamotáváme!

  12. dovoluji si nesouhlasit. třeba příběh o tom, jak jsi vypil tři gambrinusy, ten byl vyloženě k pláči

  13. TN: to byl důkaz, že se dějí věci mezi nebem a zemí!

  14. Mily lobo, gratuluju k uspesne OSVC kariere. Ja se na na ni pilne chystam a hlavne tva posledni veta me presvedcila, ze to ma smysl. Hlavne to stesti :) A zdrave deti k tomu…
    Drz se, at se dal dari!

  15. PedroPo: díky, díky – jen se taky dej na správnou cestu, tenhle národ nás potřebuje:-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>