Pod Tondovou sochou

Den elastického smutku

Zákolany jsou, jestli jste to dosud nevěděli, rodištěm Antonína Zápotockého. Zápotocký tu dokonce má dodnes obří sochu, ale to pro náš příběh není důležité. Mnohem důležitější je, že co byste od této sochy stranickou knížkou dohodili, stojí restaurace U Libuše.

Hned od začátku jsem k ní pojal ambivalentní pocity. V lokálu poloprázdno, ale přesto zahuleno. Pestrobarevná směs lidí a bojových plemen, překvapeně utichnuvších, když dovnitř vstupuje cizorodý ele(de)ment, v tomto případě já. Ale obsluha milá, pivo dobře ošetřené a pro děti brčka do malinovky, co víc si přát?

Osvěžujeme se tedy na sluncem zalité zahrádce. Já a F. tlumeně hovoříme o tom či o onom, dětem padá čokoláda z nanuků do pití, skupinka punkerů různého věku se u vedlejšího stolu s dojemnou péčí stará o první krůčky nejmladšího člena rodu. Situace se zkrátka blíží idyle.

Do otevřených vrat, jež na zahrádku vedou ze silnice, náhle vjíždí od pohledu zdatný cyklista v červené elastické soupravě. Takový ten šlachovitý padesátník se strništěm na tváři a slunečními brýlemi napevno přioperovanými k hlavě. Nemít ty červené elasťáky, snadno byste si ho mohli splést s Clintem Eastwoodem.

Clint sundává nohu ze šlapky a chystá se sesednout. I přes jeho tmavé brýle mu v očích čtu chuť na jedno, protože tuhle chuť já poznám – a schvaluji. Pak ale, jako v antickém divadle, zasáhne bůh ze stroje. Či spíše bohyně. Za cyklistou se na silnici zjeví jeho životní družka. Od pohledu není ani šlachovitá ani zdatná. Mohl bych ji označit za těstovitou a rozteklou, ale to bych jí ještě zbytečně lichotil.

Družka zarputile šlape na ten úplně nejhorší převod a svému zdatnějšímu souputníkovi věnuje jen rychlý opovržlivý pohled. Ani nezpomalí. Jen nenávistně vyštěkne „Tak na to zapomeň!“ – a já seznávám, že jsem právě poprvé v životě někoho slyšel vyslovit vykřičník.

Nekonečný smutek, který za Clintovými brýlemi probleskne, dosahuje síly čtyřiceti hirošimských bomb. Pak ale elastický muž pokrčí rameny, sotva slyšitelně si povzdechne, otočí kolo a vyjede směrem z hospody ven.

Proč některé ženy trvají na tom, že se musejí stát nedílnou součástí koníčků svých životních partnerů, mi zřejmě zůstane navždy zahaleno mlhou tajemství.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

13 thoughts on “Pod Tondovou sochou

  1. jsi pesimista, najíždí s ní kilometry a tiše doufá, že se v nějakém prudším sjezdu dočká tupého nárazu do kmene stromu, ba že v nějakém prudším stoupání pukne nějaká ta aortička (třeba si v ten okamžik řekl pro sebe „tak ty ještě nemáš dost, tak tedy dobrá“)

  2. Možná že je to karmická pomsta za jediný večer plný piv, ochucených vodek a vláčného těsta, do kterého se ráno zabořil, když se šel vyblít. Tvrdím, že s tímhle se (některé) ženy rodí a nejde o žádnou záhadnou nákazu krátce po svatbě!

  3. extláča: to je vlastně poměrně elegantní nápad!
    psice: já taky myslím, že to bude spíš vrozené než získané, ale nevím, jakou to má představovat evoluční výhodu:-)

  4. Vliv Tondy Zápotockého se podceňuje, zde je ovšem souvislost jeho ducha s chováním semetrické cyklistky zcela očividná.

  5. Desperádo: měl jsem dojem, že by se obdobně chovala i poblíž sochy Matky Terezy!

  6. Jo, jsou takové. Ba, troufám si říci, že ve „VHODNÝCH“

  7. Nějak mi to uteklo
    Troufám si říci, že ve „vhodných“ podmínkách se takovou stane skoro každá, protože instinkt komandovat manžela má skoro každá vrozený.

  8. A teď si představte situaci obrácenou, šlachovitost partnerovi ponecháme. I tací jsou někteří muži, na orosené jen párem volů ;-(

  9. Milan: To je jako se paušálně vyjádřit o mužích, že se z nich v příznivých podmínkách (čti bez autoritativní partnerky) vyrostou hospodští filozofové, nebo domácí sledovači fotbalu ve vytahaných trenkách, co bez přísného dozoru prdí a krkají mimo vyhrazené prostory a zaplní ledničku pivem/ domácí PC lesbickým pornem. A je tu snad někdo takový?!?

  10. Psice: mám speciální velkou ledničku jen na pivo i s partnerkou:-) Ta mimochodem do té ledničky chodí velmi často;-)

  11. Pochopitelně tím nemyslím, že mám v ledničce partnerku nebo že jsme ji spolu počali:-) Myslel jsem tím, že ač mám partnerku, mám velkou speciální pivní ledničku.

  12. Sýre, rozesmál jsi mě tou partnerkou v lednici. Snad ji pak zase dovedeš rozehřát ;-)

  13. a to já bych ten „instinkt komandovat“ taky asi podepsal, i když to je někdy nezbytné a ku prospěchu věci ! :-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>