Prochozený čas

Dneska půjdeme po hnědé

V posledních dnech a týdnech hodně chodím. S kamarádem-sklářem brázdíme kopce a lesy v okolí maloměsta a za víkend toho většinou našlapeme tolik, že by leckterá sociální pracovnice z Perlovky závistí zbledla a vzteky si roztrhala paví boa, nebo co se to dneska v této branži nosí. Ale o chození to vlastně dnes být nemá.

I když… Vlastně má. Nevím toho o biologii mnoho (a svou gymnaziální učitelku biologie podezřívám z toho, že se dodnes s výkřikem budí ze sna, když se jí zdá o mém slavném pojetí horních cest dýchacích). Ale dospěl jsem k názoru, že jsem odhalil výrazný rozdíl mezi muži a ženami. A tím nemyslím ten, který vás teď napadl. Je tu ještě jeden.

Týká se, pojďme si to přiznat, chození na záchod. Už odmalička jsem zvyklý, že si na záchodě posedím několikrát za den. Vnímám to jako příjemně strávený čas, většinou navíc vylepšený čtením knihy nebo hraním něčeho obskurně zábavného na telefonu. Mohu-li soudit, většina mých kamarádů je zvyklá jednat stejně.

Ženy to zjevně mají jinak. Protože neumějí vypít za den víc než dvě malé kávy, těla jim fungují pomalu a divně, zatímco těla nás, kteří se denně proléváme litry a litry vody, jsou dobře promazanými stroji. Takže už prostý fakt, že někdo je schopen chodit na záchod ráno, po obědě a večer, je pro většinu žen pochopitelný zhruba stejně jako finsky psaná učebnice astrofyziky.

Pro důkaz nemusím chodit daleko – oženil jsem se s ním a miluji ho láskou upřímnou a nezkaženou. Takže když jsem jednoho dne přišel domů a našel F., jak sedí za stolem a tváří se napůl utrápeně, napůl odhodlaně, ihned jsem pochopil, že něco není v pořádku. Rychlý sebezpyt svědomí nic závadného neodhalil, ale jako všichni ženatí muži i já vím, že to nemusí nic znamenat. I zeptal jsem se, co se děje.

„Víš,“ řekla mi F. pochmurně, „to tvoje chození na záchod není jen tak. Máš celiakii.“ Na to jsem nebyl připraven. A už vůbec jsem nebyl připraven na to, že po krátkém vysvětlení F. vytáhla jakousi mobilní sadu, která měla její diagnózu potvrdit, bodla mě do prstu, odebrala mi nikoliv malé množství krve, chvíli třepala zkumavkou a pak netrpělivě bubnovala prsty na stůl, když čekala, než budou výsledky průkazné.

Jestli vás to zajímá, tak celiakii nemám. Na to jsem naopak připraven byl, zatímco F. byla lehce zaskočena. Inu co – deci krve je za klid domova ještě poměrně přijatelná cena. A pořád jsem na tom lépe než soused – pokud vím, tak jeho manželka, rovněž zneklidněna jeho spokojeným vysedáváním na toaletě, se ho pokouší dohnat k nějakému testu, který zahrnuje i roztírání vzorku stolice na nějaký lakmusový papírek či co.

Chtěl bych tedy apelovat na všechny ženy: Nestavte se mezi své partnery a záchod! Mohlo by to špatně dopadnout!

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

20 thoughts on “Prochozený čas

  1. Mě to častější učúrávání mužů přijde logické a zdravé a nikdy jsem se nad tím moc nepozastavovala. Sama piju taky dost tekutin, ale asi mám větší retenční kapacity či co, takže o pár upuštění pokulhávám. Někdy je to i tím, že se musíme my ženy při čůrání venku víc exponovat, což zejména v zimě vede k úspornějšímu programu. Na sněhu se navíc dá dělat vizuální kontrola správného pitného režimu – čím tmavší odstín, tím hůře pro ledviny (s vyjímkou např. po konzumaci červené řepy) ;-) Takže to své drahé polovičce můžeš vrátit a otestovat se s ní i takto ;-)

  2. Nejhorší je ovšem pivo – popíjím tak třetí, začnu chodit a pak (podle mých velmi přesných odhadů) vyčůrám něco kolem 27,5 litru. Kam se poděla fyzika a biologie, čert ví!

  3. máš pravdu Lobo, zrovna tenhle Pištora je dobrej příklad, mladá družka mu zasedla trůn a jak to dopadlo ? spravedlivě se naštval a teď ho popotahujou za vraždu … taky to znám, když mi houká v zatáčce rychlík z Ostravy Poruby, zapomínám na manželský slib

  4. jako zástupce cereáliaků a cukrovkářů tvrdím, že srát třikrát denně je naprosto v pořádku!

  5. Chtěl jsem dát vědět, že bych zase přijel, ale jestli u vás vládne takovýho tvrdý režim, tak asi počkám, dokud se ta mobilní sada nerozbije.

  6. Aha! Zmátla mě zmínka o litrech vody:-) Mi bylo divné, že při čůrání sedíš, ale lidi jsou různí…

  7. To mě taky zmátlo, měla mě vézt ta hnědá stezka ;-) Jinak když se jí dost vláknité stravy, jezdí vlaky z Bobkovic častějš a víc naložený, což je taky jedině dobře, zbytečné prodlévání v seřadišti není zdravé pro Dráhy ;-)

  8. extláča: a ještě si chudák Pištora zakrvácel baseballovou pálku, prostě smůla!
    baryk: poeta v tobě opět nezklamal!
    P~O: naštěstí byla jednorázová, tvůj příjezd není v ohrožení:-)
    Sejra: tím jsem chtěl jen proklamovat, že tak důležitou věc jako příjem tekutin mám pořešenou:-)
    Bosorka: na zbytečné prodlévání mě nikdy neužilo…

  9. mně spíš děsí to, že 95% mužské populace prakticky nonstop prdí. takže bych tu špachtličku a roztírání naordinovala klidně všem

  10. TN: nemyslím si, že by to špachtličkou šlo zastavit!

  11. TN – jestli to není těma pivníma větrama, u chlapů. Nicméně jak mocně dokáže prdět malé dítě je kolikrát pro dospělého vládce větrů téměř nedosažitelné. Kulometné dávky s řádnou kadencí (ta-ta-ta-ta..)

  12. zajímalo by mě, jak vypadá taková testovací sada ke koncentraci a znečištění prdů! neříkejte mi, že se z toho nedají vyčíst další tělesné ukazatele…asi něco jako dýchací balónek na promile alkoholu?

  13. No já si myslím, že ta koncentrace plynů musí být někdy taková, že vyžene z postele roztoče, což je plus, že? Vyžene někdy i partnera, je-li přílišný měkoň.

  14. jojo, když máme čočku, tak to u nás vypadá jak těsně po válce, vyhnaní roztoči se nám houfují s kuframa na návsi

  15. Na druhou stranu bys ale mohl ocenit, že jsem ti na tvou otázku: „Co se děje?“ neodpověděla: „Nic.“

  16. Když teda odhlédnu od faktu, že se to celé seběhlo trochu jinak…ale zase tvoje verze je vtipnější, to nemohu říci…

  17. Daruji jeden ks rektální rourky. Kdo má problém, nechť se hlásí. Tu jen tak nepřeprdnete!

  18. U nás problémy s žádnými odchody nejsou, MB. S příchody taky ne, všeho podle chuti a potřeb bez zbytečného otálení. Jinak brácha coby batole tou rourkou s oblibou posílal tekutou stolici pod tlakem, tvářil se jakože nic, ale podle mě se dobře bavil.

  19. to ráda slyším! nejhorší jsou problémy s odchody a s časnými příchody:-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>