Pýcha a pád

Dneska je pěkná kláda

Plán to byl krásný: F. s dětmi odjede na pár dní na Moravu a vznikne tak ukázková win-win situace. Já budu mít čas na psaní knihy a procházky po lesích, děti si užijí moravského příbuzenstva a F., ta bude mít čas na, inu, zkrátka všechny ty věci, které maminky s dětmi dělávají.

Ať jsme na tento plán nazírali z jakéhokoliv úhlu, nemohli jsme na něm najít jediný kaz, trhlinu či frakturu. Než se do věci vložil Horst. Méně než deset minut před plánovaným odjezdem uklouzl po rybě.  (Žádná ryba tam není, pane… Neříkejte, byly tam dvě! Útočí ve dvou! Copak jste nechodil do školy?)

Oprava: Méně než deset minut před plánovaným odjezdem uklouzl po kládě. A spadnul a nechal si ruku pod sebou v tom nejméně vhodném úhlu. Na maloměstské pohotovosti zrovna vypnuli röntgen, takže F. za Horstova vysokofrekvenčního nářku jela na pohotovost do Hornického města. Tam sice röntgen měli a fungoval, ale když se na snímek Horstova lokte podívali, seznali, že oprava je nad jejich možnosti a poslali nás do Prahy.

A dál už to šlo jako po másle. Nemocniční pokoj, kanyly, injekce, řev, dlouhé hodiny lačnění (tak se to opravdu jmenuje!), narkóza, operace, dráty do kosti. F. odvážně sdílí s malým pacientem všechny nemocniční strázně a já mám na starosti ty věci okolo. Starat se o Trudi, případně ji předávat do péče všem hodným lidem, kteří zrovna mají čas. Jezdit do nemocnice. Starat se o domácnost. Po večerech a nocích dohánět práci, na kterou přes den není čas. A, aniž bych chtěl působit dojmem bolestína, není to komfortní ani pro jednoho z nás.

Ale jsem založením optimista. Pokud jsem na dnešek spal tři a půl hodiny, proč by to již zítra nemohlo být pět?  Proč by F. s Horstem nemohli být propuštěni ze špitálu třeba už o víkendu? Proč by Trudi nemohla náhle ještě více zmoudřet a zabavit se či obstarat se plnohodnotně sama? To vše se přeci může stát!

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

8 thoughts on “Pýcha a pád

  1. Neštěstí nechodí po horách, ale po maloměstech!

  2. Tyjo, tak to držím palce, ty železa jsou pěkný prevít. Ale zase fungujou, něco vo tom vím:-)

  3. nezbývá mi než ocitovat životní heslo jednoho mého kamaráda (které mi pije krev): „rozvíjíme se jenom mimo svoji zónu komfortu“, takže tobě a Trudi pěkný rozvoj, pro H. rychlé hojení, a pro F. (vzhledem k umístění do epicentra vysokofrakvenčního jekotu) taky rychlé hojení.

  4. Proto je u nás cuc na kládě raději zakázán!

  5. Nevěděla jsem, že na jizvy a železa v kloubech se balí holky už ve školce. Tak rychlý zotavovací proces a ať už ho jen tak něco neskládí!

  6. Quanti: a když je unavené, tak taky sedne na leckoho:-)
    Sejra: z Horsta zkrátka bude lamželezo!
    lucky: to jsem neznal! a přitom je to tak vtipný:-)
    extláča: to jsem neznal! a přitom je to tak pravdivý!
    dalimil: má to i pozitiva – třeba že je z toho téma na blog :-)
    MB: jejda, a jak to chudák Láf nese?
    Anon: nebál bych se toho, on je poměrně neskladný!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>