Spořitelna v růžové zahradě

Generační výpověď

Podepsat tuhle smlouvu o stavebním spoření byla součást velkolepého investičního plánu, který je zbytečné si zde zdlouhavě vysvětlovat. Každopádně to šlo hladce: Kancelář byla prodchnuta finančnickým optimismem. Všichni se na mě usmívali, jako kdybych právě obdržel Nobelovu cenu za jadernou fyziku (což je málo pravděpodobné). Dostal jsem krásné desky plné důležitě vypadajících papírů a vsadil bych se, že někde za regálem se šanony se krčila i polonahá hosteska, připravená vytančit a rozhazovat konfety, kdybych snad vykazoval nedostatečné známky radosti. Zkrátka běžný postup.

Včera ovšem přišel den, kdy bylo nutno tuhle smlouvu o stavebním spoření vypovědět (opět: součást velkolepého investičního plánu, který je zbytečné si zde zdlouhavě vysvětlovat). A pokud jste už někdy byli s bankovními institucemi ve styku, patrně tušíte, že něco takového nejde bez zádrhellů.

Cestou z jedné schůzky v Praze vcházím do bankovní pobočky, kterou znám. Jsem připraven věnovat vyřešení problému až dvacet minut svého času a vše zatím vypadá náramně. Od dvou volných stolů se na mě servilně usmívají pobočník a pobočnice. Pobočník sedí blíž, ale obejdu ho neuctivým obloukem a usadím se k pobočnici. Vyslechne mě, pokývá hlavou, mile se usměje a vysvětlí mi, že stavební spořitelna je sice integrální součást jejich banky, ale vlastně úplně jiná divize a že mám jít do pobočky, která je asi kilometr daleko.

Rozumím tomu, problematiku špatně použitých divizí mám z literatury o východní frontě dobře nastudovanou a kilometr je pro polykače kilometrů mého typu jen mávnutím motýlích křídel. V dobrém rozmaru se pouštím do zrychleného pěšího přesunu a za chvíli beru za kliku v další pobočce, můžeme ji nazývat třeba Pobočka Bé.

I tady to vypadá na rychlý proces. Pobočka Bé vykazuje prázdnou množinu klientů a můj příchod je pro nudící se pobočníky malým svátkem. Sbíhají se ke mně a důležitě cvakají propiskami, ti akčnější z nich místo pozdravu i drmolí data o denním vývoji kurzu eura za uplynulý měsíc. Opět si vyberu pobočnici. Nevypadá tak dobře jako ta předchozí, ale na informace není skoupá ani ona: Diskrétním pološepotem mi sděluje, že to, co chci, můžu dostat v detašovaném pracovišti jejich pobočky; prý stačí vyjít na ulici, dát se doprava, ujít padesát osm metrů, projít přes neoznačenou recepci a vystoupat do druhého patra.

Pro jistotu se zeptám, zda porozuměla mé prosbě. Nechci kupovat obohacený uran, nehledám dětskou nevěstu, ba ani netoužím po neoficiálně provedené vasektomii. Jen chci ukončit stavební spoření. Ale pobočnice kýve, že je to přesně tak, jen ať se ničeho nebojím a jdu.

Dobrá tedy. Nacházím tajemný vchod. Uhrovitý mladík na recepci se vědoucně usmívá. A pak stojím ve druhém patře a, ehm, co to? Jsem tu správně? Druhé patro je tvořeno předsálím, nyní poměrně zaplněným samými nemocně vypadajícími lidmi. A taky osmero dveřmi. Pročítám tabulky na nich a moje znepokojení stoupá. Ordinace. Laboratoř. Ordinace. Nemocně vypadající lidé vydávají mrtvolné ticho a sledují každý můj krok; patrně vypadám jako vagabund, který u doktora předbíhá.

Sláva, poslední dveře na sobě mají samolepku s logem stavební spořitelny! Klepu. Otvírá mi paní, která vypadá tak smutně, že mi pro ni ihned začne krvácet srdce (nemocně vypadající lidé se v ten moment znepokojí; snad nejsem akutní případ?). Smutná paní mě ujišťuje, že za pár minut se mi bude věnovat. Sedím v čekárně a lidé, od hlavy k patě pokrytí bércovými vředy, si mě nepřátelsky prohlížejí – patrně proto, že jsem zdráv.

Nakonec smutná paní svolí k audienci. Je zjevné, že i její kancelář bývala kdysi ordinací – nábytek a vybavení to jednoznačně prozrazují, a těch pár bankovních plakátů rozhodně moc civilní dojem vyvolat nedokáže. Několik okamžiků se proto obávám, že kromě vypovězení smlouvy opravdu dojde i na tu vasektomii, ale Štěstěna je mi nakloněna.

Celá anabáze trvala jen něco okolo hodinky a ještě musím zaplatit jakési manipulační pětikilo, ale ze souboje jsem vyšel vítězný a zocelen. Ovšem ten rozdíl mezi atmosférou uzavírání a atmosférou vypovídání mi přijde podezřelý!

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

11 thoughts on “Spořitelna v růžové zahradě

  1. No hurá! Vypadá to, že se můžeš i nadále libovolně rozmnožovat…

  2. oddělení pro vyřizování výpovědí smlouvy bývá obvykle umístěno v čistírně odpadních vod na kraji města nebo na dvorku velkovýkrmny prasat, měls docela ještě kliku (v islámském světě se umisťují do výroben šunky) … hele nedělej, jsi snad odkojený korporátem, tak cos čekal ?

  3. Extláča: v naší obecní čistírně, kterou mám tu čest spravovat, žádné takové místo nemáme! Musím se polepšit, abych mohl také inkasovat různé manipulační poplatky:-)

  4. Tys nebyl u porodů svých děti? Atmosféra uzavírání a atmosféra vypovídání se liší už od prvopočátků!

  5. Byla to doktorka Smrt a ti méně šťastní mohou formálně rozvázat své smlouvy až po rozkousnutí ampule kyanidu!

  6. Vodafone má pro vypovídače smluv vyhrazeno virtuální peklo. Ale to je jen začátek. Když potom začnou chodit nesmyslné faktury, nesmí bez fungujícího čísla ani do toho pekla.

  7. … takže středně těžké devastační zranění ruky už se zahojilo?

  8. F.: pomalu, pomalu… dobrého pomálu!
    extláča: čekal jsem hřejivé lidské slovo a trochu pochopení, ale chápu, že to jsou atributy, které zrovna tobě jsou cizí:-)
    Sejra: to víš, hlavní město, tam se hraje jiná liga!
    Quanti: to jsem byl, ale tam vládla atmosféra vítězství!
    psice: a sakra, ten reklamní bonbónek jsem si tedy od ní asi neměl brát…
    O. Filip: na výpověď u Vodafonu se duševně obrňuji už nyní, ačkoliv mě čeká až tak za deset měsíců!
    partiovka: znáš mě – regenerační schopnosti Čapkova mloka!

  9. Jo, když už mluvíme o tom vypovídání smluv… Pokusila jsem se založit si účet u Zuna. Online to nevyšlo kvůli tomu, že nemám vlastní účet psaný jen na mě (u dvou jsem disponent). Vytvoření účtu tedy nebylo dokončeno, účet mi zrušili, poslané peníze vrátili…. a za měsíc mi přišel výpis! Co peklo jednou schvátí…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>