Valčíme tančík!

Cesta tam a zase zpátky

Rád bych jak v té staré country písni řekl, že pražce drncaj důdá důdá, ale není tomu tak: pražce mlčí, ačkoliv se přes ně RailJet řítí stošedesátkou. Pořád tomu nemůžu uvěřit: Milované děti jsou bezpečně deponovány u milovaných opatrovníků. Vedle sebe mám F., v batohu náhradní tričko a flašku whisky a před sebou dvě noci ve Vídni a okolí. Jestli jste někdy slyšeli o lepším narozeninovo-vánočním dárku, tak lžete.

Vídeň je krásná jako vždycky, ale první den se jen tak letmo projdeme kolem starých známých míst a jedeme SS-Bahnem do nedalekého městečka, kde jsme ubytováni. V městečku chcípl pes, a jak zjišťujeme, těsně před svým skonem ještě stihl sežrat většinu místních podnikatelů v oboru pohostinství. Je den před Silvestrem, ale najít otevřený občerstvovací podnik se ukazuje být nečekaným dobrodružstvím.

Postupně objevujeme a zavrhujeme prázdnou fastfoodovou řízkárnu, plnou asijskou restauraci a nádražní bistro. Tedy, já už byl trochu nalomen do něj zajít, ale pak jsem nahlédl mastným oknem dovnitř a spatřil tři až čtyři Albánce, kteří buď provozovali nějakou méně legální společenskou hru nebo se jen tak normálně po albánsku bavili, nevím, a moje nalomení pominulo.

Nakonec jsme došli úkoje a objevili bar, kde se kromě jiného pořádají i autorská čtení rakouské maloměstské poezie či pěvecká vystoupení padesátiletých žen-dvojčat, která se usilovně snaží vypadat na sedmatřicet. V takovém prostředí chutná dvojnásob, leč s myšlenkou na veliký zítřek jsme se na lůžko odebrali poměrně záhy.

Střih, Silvestr je tady! F. slaví příchod dlouho očekávaného dne spánkem a já výletem po krásách okolí (zde vidíte, jak i lidé rozličných zálib spolu mohou poměrně hezky vycházet). Scházíme se až na oběd a v restauraci plné bělovlasých penzistů a jejich rodičů působíme možná trochu nepatřičně. A to přesně do okamžiku, kdy si velkopansky poručíme „grilovaný talíř pro dva“. Pak se naše nepatřičnost mění v čiré renegátství – zbytek hospody jako jeden bělovlasý muž zlomyslně sleduje, jak se s tím náporem dokážeme poprat. Zlikvidujeme něco okolo tří kilogramů masa a příloh a talíř je stále plný, takže kapitulujeme. V přítomných starcích to probudí šťastné vzpomínky na nejednu taškařici, kterou si užili při dobývání Francie, Belgie a Nizozemí, a pohltí je radostná nálada. Odsouváme se do Vídně.

Pomalu houstnoucí dav v ulicích, pomalu ubývající whisky v lahvi. Káva. Procházka. Úžasná výstava v Albertině. Procházka. Svařáky u muzeí, romantická chumelenice a rockový koncert included. Procházka. Prázdná hospoda s domácími chlebíčky a roztopenými kamny. Procházka. Další pódia s dalšími koncerty. Tančíme valčík na chodníku nedaleko radnice; dvojice patrně dojatých (nebo šokovaných) penzistů si nás natáčí. Procházka. Otřesný dav u Stephansdomu. Půlnoc. Whisky došla a ohňostroj nevidíme, ale nemyslíme, že to spolu souvisí. Přesun do hotelu. Nádhera.

Dospělácká svoboda končí o pár hodin později spolu se zvoněním budíku; jest třeba stihnout další nedrncavý vlak. Zpoždění patří u Českých drah do základní výbavy, a tak se vztekám jen minimálně. Nakonec vše dobře dopadne a zpátky do vlasti dorážíme.

Jen to brněnské nádraží kdyby nebylo tak ultrahnusné. Protože zejména při příjezdu z Vídně jde o kontrast, který trhá bulvy a způsobuje srdeční šelesty.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

8 thoughts on “Valčíme tančík!

  1. Prochazka – to bude nejaka videnska restaurace, ze jste se motali porad kolem :-)

  2. Milanek: přesně tak, je to řetězec stylových restaurací:-)

  3. Ten narozeninovo-vánoční dárek: mí rodiče byli tak chytří, že mě počali tak, abych se nenarodil o vánocích a tak můžu luxusní dárky dostávat nejméně dvakrát ročně:-) Což ovšem neznamená, že bych je dostával:-(
    A související ftip:
    Nejlepší dárek je ten vyrobený dětmi – Iphone je pak jasná volba!!!

  4. Nádhera. Na tom už se dá vylepšit prodloužení úložní lhůty u prarodičů a nějaký ten alpský penzionek po cestě…

  5. Add Procházka: On má ve Vídní Franz Joseph hoodně soch, ale nemusel jsi popisovat každou jmenovitě :P

  6. Tak že jste s dopitou lahví whisky tančili vlačík na chodníku mne nepřekvapuje. Já zas po určité dávce whisky zásadně baletím….

  7. Quanti: ve Vídni jedině Hawelka!
    Sejra: moji rodičové zkrátka odložili matematiku a podlehli chtíči, těžko jim to vyčítat!
    psice: prarodiče z obou stran si zatím hýčkáme ze všech stran, tudíž je delším pobytem vnukstva nechceme zatěžovat:-)
    danda: znáš mě, jsem takový pünktlich puntičkář!
    Meluzina: to je nedorozumění, vlačíkem jsme přijeli, tančili jsme valčík:-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>