Záhada zamčeného pokoje

A Záhada rozlitého piva

Na grilování u sousedů se vydávám s písní na rtech. Balancuji s rozličnými baleními různých pochutin a stane se to, co se v takový okamžik stát prostě musí: Jedno pivo se vytrhne z dárkového balení, gravitaci odolává jen malou chvilku a následně se naše předsíň promění v obří gejzír skla, pěny a zlatavé tekutiny.

Odesílám rodinu napřed a s pomocí různých nástrojů a úklidových prostředku vracím předsíni její někdejší slávu. Ještě pořád nic zlého netuším, beru za kliku, zavírám dveře, zamykám dveře, už skoro udělám krok směrem do sousedství, ale alarm v mé hlavě se varovně rozezní. Nebylo na tom zamčení dveří něco divného?

Zkusím pro kontrolu znovu odemknout a dveře, naše vyztužené bezpečnostní dveře, otevřít. Vida; nejde to. Zamknu, odemknu, nic. Zamknu, odemknu, vztekle buším a lomcuji, nic. Soused mi přichází pomoci, ale po půlhodině marného úsilí i on kapituluje s až francouzskou elegancí. Měl bych větší šanci deflorovat železnou pannu než se dostat domů.

Telefon naštěstí mám, takže volám zámečnickou pohotovost. Bohužel je neděle odpoledne a je zjevné, že pohotový zámečník má náladu na všechno možné, jen ne na pomoc bližnímu. Na jakýkoliv můj dotaz odpoví desetivteřinovým mlčením a pak plynule naváže ve stylu „No… Ale to fakt nevim, jak by to šlo udělat. Leda teda nějak vypáčit nebo tak, ale nevim.“

Spolknu několik odstavců urážek, jež se mi při rozhovoru s ním mimovolně vybavují, a raději volám konkurenci. Zde už je s panem pohotovostním mnohem lepší domluva, za hodinu je prý u mě. Hodinu strávím tím, že si u sousedů impregnuji nervovou soustavu uzeným a vínem a trochu to pomůže.

Pak, ne nepodoben hrdinné kavalérii, přijíždí můj zachránce a spasitel. Má pivní břicho, rakousko-uherský vous a neuvěřitelné množství šperháků. Chvíli něco poměřuje, zakresluje, tlačí a šťárá svými nástroji na ta správná místa, a když už ztrácím naději a smiřuji se s tím, že si budu muset koupit nový dům, ozve se série cvaknutí a dveře se otevřou.

Mr. Paklíč dokazuje, že je pravý profesionál, s dveřmi se potýká ještě chvíli, ukazuje mi, co je kde špatně, a hned to napravuje, tu něco přenastaví, tam utáhne, onde promaže, a pak si se skromným úsměvem řekne o částku, kterou se od té doby marně snažím zapomenout.

Aby nedošlo k omylu: Jsem rozhodně pro, aby takhle šikovní řemeslníci vydělávali mraky peněz. A trochu si říkám, že pokud Horsta jednou dáme do učení na zámečníka, čeká nás důchod v luxusu. Což bych si, myslím, zasloužil.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

9 thoughts on “Záhada zamčeného pokoje

  1. Pěkný, i když poměrně dramatický příběh, který i tak zanechává čtenáři některé nezodpovězené otázky: Jak dopadlo grilování? Jaká byla průměrná spotřeba piva za hodinu na jednoho účastníka a který účastník jako první odpadl? Bylo rozbité a rozlité pivo některé cenné značky, nebo šlo o pivo, které bylo v blízkém hypermarketu v akci? Jednal tučňák správně?

  2. Desperádo: že tys moc četl Otazníky detektiva Štiky?

  3. Ano, dodnes se mi některé epizody ze života tohoto prapředchůdce skinheadů vybavují v příliš bujných snech, které raději nesvěřuji ani svému blogu, protože i mezi mými čtenáři se občas najde slabší nátura, které by takový popis ustřelil květák.

  4. Očekávám kriminální zápletku, Mr. Paklíč vyčkává na tvůj odjezd na grilovačku, ještě ti bodře zamává od auta a potom zavolá svým kolegům se velkou dodávkou.

    Mimochodem na začátku jsem bůh ví proč četla „s plísní na rtech“, tak už jsem se vyděsila, že tě F. zamkla do karantény od zdravého zbytku rodiny s nějakou ošklivou mykózou!

  5. já to nechápu, moje tchyně si taky v každým domě, bytě, kde bydlí, pořídí dveře, o který by si pomačkal korbu i Shermann … když bude hořet, nebo něco podobného, tak se tam ty hasiči o ty vrata umlátí k smrti … a chlap kterej na to má od půlnoci hodinu, tím projde bez hlesu, tak k čemu tam ty bezpečnostní dveře dáváte?

  6. psice: to se pleteš, Mr. Paklíč volal „alé, alé“ a zmizel v útrobách pevnosti…
    extláča: když bude hořet, hasiči rozbijou okno… a ty dveře jsme s domem už dostali a rozhodli jsme, že si je necháme:-)

  7. jasně … adoptovanému koni na zuby nehleď

  8. měl ses líp učit a mohl si dělat zámečníka taky !

  9. z toho plyne poučení – opouštíte-li svůj bunkr, nechávejte vždy otevřené bezpečnostní okno!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>