Zátiší s mesocainem

Dr. Houseparty

„No paráda, tak si konečně zkusím, jaké to je, když mě někdo veze na vozíku,“ dělám vtipy, protože jednak taková je moje přirozenost (i když právě trpím jako pes) a jednak paní doktorka je tak v mém věku, vypadá celkem sympaticky a navíc má stejné příjmení jako jeden slavný americký stíhač, a to já se prostě nedokážu ovládnout. A vskutku, za chvilku si pro mě přijíždí sanitář, usazuje mě na vozík a poměrně pochmurným podzemním koridorem mě veze do budovy, kde si pár dní poležím.

To bylo tak: V neděli se můj zdravotní stav zhoršil natolik, že to bylo i mě samotnému trapné. Nemohl jsem hýbat levou nohou, stát či šouravě jít jsem dokázal jen v čtyřicetistupňovém předklonu a do schodů jsem neuměl vylézt jinak než po čtyřech. Zkrátka ve zdravém těle zdravý duch; ni zisk ni slávu a tak všelijak podobně. I naložila mě F. do auta a odvezla na pohotovost do Hornického města.  A tam, když mě viděli, se rozhodli naprosto mimořádně zprovoznit neurologii i o víkendu. A následně mi sdělili, že si mě tam rovnou nechají.

Můj pokoj pro dva již obsahoval jednoho muže v důchodovém věku. Naštěstí šlo a) o člověka poměrně inteligentního, dalo se s ním mluvit a nechtěl se dívat na seriály či zprávy, b) ho v pondělí v poledne pustili.

Mně pak nastaly takřka zlaté časy. Doktorky i sestřičky si mne vysloveně zamilovaly. Zjevně jsem byl jeden z mála pacientů na tomto oddělení, který si dokázal dojít na wc a nepotřeboval omývat; plusové body mi přidal i fakt, že na rozdíl od starého pána z vedlejšího pokoje jsem třikrát denně denně nezvracel a jednou za tři dny nebojoval s klinickou smrtí.  Navíc si nějak nepřesně vyložily můj popis toho, čím se vlastně živím, a tak mě neustále úlisně zdravily „Dobrý den, pane scénáristo,“ a ptaly se, jak se má Vojta Kotek.

Mělo to svoje výhody: Když mě například při vizitě jiná z mladých lékařek informovala, že pacientů je hodně a zřejmě mi dnes na pokoj přibude soused, zatvářil jsem se tak smutně (a přitom distingovaně) a řekl něco tak smutného (a přitom distingovaného), že se zasmála, řekla, že uvidí, co se dá dělat, a nakonec jsem sousedů dostal nulovou množinu.

A tak moje dny plynuly. Prášky, injekce, kapačky. Posilující spánek, nemocniční strava, čas od času skřípot zubů při sledování nějakého česky nadabovaného seriálu. V kostce řečeno, moje dny vypadaly takhle (tu fotku jsem pořídil sám a jmenuje se Zátiší s mesocainem):

Trvalo to čtyři dny, ale stálo to za to. Stojím. Chodím. Byla to oboustranně vyhřezlá ploténka, jestli vás to zajímá. Teď už jsem doma a v plné rekonvalescenci, takže dnes jsem zvládl i krátkou návštěvu pivních slavností v nedaleké Díře pod Brdy. Ovšem stejně bych se bez podobné nečekané dovolené zase nějakou dobu obešel…

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové obrázky a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

15 thoughts on “Zátiší s mesocainem

  1. Tak pobyt v nemocnici se k bohatýrovi Lobovi moc nehodí, toho přece žádná nemoc ani žádná jiná anomálie nevyvede z míry a pravidelného pivního rytmu.

  2. Podle mě je ten minulý čas v tvé diagnóze zbytečně optimistický…

  3. 2Lobo: oboustranné vyhřezlá plotýnka … to tedy znamená, že tě opíchaly taky oboustranně (nezaznamenal jsem v tvém vyprávění doktory ani nemocniční bratry), že ?
    2F: optimismus je taky potřeba, ale hlavně by měl něco dělat, ale říkat mu to je asi jako psát sem.nějaké smutně pravdivé historky …

  4. Hele, scénáristo (a teď to myslím vážně) na to se nechá uhrát částečný invalidní důchod. Mírné přilepšení od státu, když ti milostivě vrací to, co ti před tím ukradl na sociálním pojištění, je líbezné. Ovšem má to háček – musíš s tím rok marodit…

  5. mesocain je mescalin smíchaný s kokainem? to se nedivím, že jsi byl takový vděčný pacient…

  6. F.: podle mě je jakýkoliv minulý čas zbytečně pesimistický!
    extláča: z doktorů byl přítomen pouze pan primář, a ten se mnou byl rychle hotov…
    Sejra: to nezní marně, ale coby OSVČ mám asi smůlu, ne?
    Anon: já jsem vděčný za každou maličkost!

  7. jako bych pana primáře slyšel s dabingem … už budu, už budu …. (hotov)

  8. ba, to co já si umím představit za jeden večer, to jiný nedokáže zažít za celý život ….
    tak a nebo onak, je dobře, jestli ti to ulevilo …

  9. Oboustranně vyhřezlá? V mých očích jsi velký hrdina!

  10. dalimil: mě nevyprovokuješ!
    Paželv: když něco dělám, tak pořádně:-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>