Zelená ve Žluté

Ó, hrůzo…


Věděl jsem, že to špatně dopadne. Vlastně jsem to věděl už od odpoledne, kdy jsem si v rámci jedné pochůzky koupil láhev lightky. V řeznictví. Nutno dodat, že v řeznictví, které jsem v minulosti často a rád navštěvoval, protože bylo blízko bytu, v němž jsme s F. prováděli naše pražské spolužití.

U tramwayové zastávky jsem láhev otevřel a napil se, bezmyšlenkovitě – jako když dělám cokoliv jiného. A, lehce znepokojen, jsem zpomalil chůzi, přitiskl si jazyk ku půnebí a zadumal se. Co je to za chuť? Tohle přece není standardní lightka? Napil jsem se ještě několikrát a pak mě napadlo, že obsah lahve je možná prošlý. Podíval jsem se na datum spotřeby – a zjistil jsem, že je smazané. Respektive věkem omšelé. Ale na etiketě bylo promo na soutěž, která začala v roce 2007.

coke

Moudře jsem usoudil, že sedm let starý aspartam není tím, čím bych se chtěl napájet, a zbytek lahve jsem pohodil do nejbližšího babyboxu. Ale stejně jsem pocítil lehké obavy, že mi z toho bude za pár hodin nevolno.

A taky že ano! Za pár hodin totiž začínala ve Žluté pumpě (a jestli nevíte, o čem je řeč, tak tento blog zkrátka nečtete dostatečně dlouho!) moje rozlučka s kolegy z práce. Všechno šlo hladce: Pili jsme piva, vyprávěli zkazky, pojídali mexická i jiná jídla, vypili v pár lidech a za pár minut láhev zelené, vypili v ještě méně lidech a za ještě méně minut druhou láhev zelené, načali třetí láhev zelené a pak —

Pak zkažený aspartam zaúřadoval. Podle různých svědectví jsem se šel ven nadýchat osvěžující směsi kyslíku a oxidů dusíku a když jsem se dlouho nevracel, vydala se mě jedna z kolegyň hledat. Údajně mne nalezla, kterak sedím opřen o zeď Žluté pumpy, mluvím několika starobylými jazyky najednou a tvářím se různě, jen ne občerstveně. Údajně mi poradila, abych se vyzvracel, já to údajně odmítl, ale mé tělo vzápětí v rozporu s mou vůlí rozhodlo jinak.

Vím už jen to, že bez rozloučení či zaplacení jsem obsadil kolegyněmi přivolaný taxík a nechal se z posledních sil odvézt na maloměsto. Bez dalších nešťastných příhod, naštěstí. Nepočítáme-li za nešťastnou příhodu celý následující den.

Myslím, že jako rozloučení s utuženým pracovním kolektivem (a se zelenou) to bylo více než nádherné!

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové obrázky a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

14 thoughts on “Zelená ve Žluté

  1. Mohu dodat popis dění po příchodu domů, ale to by ani tento blog neunesl…

  2. Taková trapná výmluva na prošlou colu;-) Normálně si se ožral a poblil! (a po zelené se není ani čemu divit….)
    Ale omlouvá tě, že se to stává i takovým velikánům v pití, jako jsem já. A když si vzpomenu, kterak mne manželka vyndávala ze sprchového koutu a já pak poblil celou ložnici…A bylo to po grogu.

  3. Konečně! Blicí historky! To tady dlouho nebylo…

  4. Lobo objevil stroj času – cola, zelená, blití!

  5. psice… on lobo bude totiž možná ten Doktor whuue ! :-)

  6. F.: mohu jej dodat také, v několika starobylých jazycích!
    Sejra: není to výmluva, je to vědecky podložený fakt… stejně jako skutečnost, že grog je jediným nápojem, jehož název je stejný jako citoslovce vydávané po jeho nadměrné konzumaci:-)
    psice: jakýpak stroj času, je to tím, že jsem stále mlád!
    baryk: nejdéle běžící sci-fi na světě? já jsem ale k běhání nikdy moc nepřilnul…

  7. 2all: Já se vám divím, že mu na takové smutné příběhy ještě stále skáčete, dyk je to celé nevěrohodné! Tak například odkdy vedou řeznictví 7 let prošlou kolu, to je sortiment pro antikvariát! Nebo že v mexické restauraci čepují zelenou! když tato se už těžko dá sehnat i v nádražních bufetech. Zase to přikrášluje. Kdybych si měl tipnout, jak to ve skutečnosti bylo tak: Lobo byl smutnej, že už není ředitel, cestou domů na autobusáku si koupil zelenou s kolou (prošlou) a jak se snažil rozpít ten prošlej aspartam, tak mu ta zelená zachutnala, … nu a ožral se jako prase. Domů se dostal jako obvykle, pantografem. Zase mnoho povyku pro nic.

  8. extláča: snahu tu vidím, ale jako tipař by ses uživil jen velmi obtížně!
    Sejra: tady? tady je to zajímavé velmi málokdy:-)

  9. Lobo: to bude asi ten důvod, proč jsem si nikdy Lotynku nevsadil …

  10. Ale že to to trvalo dlouho, než jsi našel řeznictví s prošlou lightkou, na kterou by ses moh vymluvit, co?

  11. Kupovat si lightku (!) v řeznictví (!) to jsou dvě chyby, které intelektuál během jednoho dne neudělá. Ergo tento příběh panu Lobovi někdo pouze vyprávěl.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>